Steve Jobs v roláku a s iPadem v ruce. Bill Gates uvádějící za zvuku Rolling Stones reklamu na Windows 95. Alan Turing a jeho stroj s řadami otáčejících se válců luštící nacistický kód Enigma. Kam jen dohlédnete jsou dějiny IT dějinami talentovaných mužů. Nic ale není vzdálenějšího pravdě. Svět počítačů, chytrých telefonů, internetu, umělé inteligence, exponenciálních technologií, ten báječný svět, ve kterém dnes žijeme, vymysleli ženy a muži společně. Jak to tedy bylo doopravdy? Kdo třeba napsal první počítačový program?
Když se 10. prosince 1815 narodila básníkovi lordu Byronovi a jeho ženě Anně Isabelle Milbanke holčička Augusta Ada, dalo se čekat, že po otci zdědí něco z jeho nespoutanosti a svéhlavosti. Konec-konců, měsíc po porodu Byron rodinu opustil a nakonec zemřel během Řecké osvobozenecké války, když bylo Adě pouhých osm let. Děvče brzy projevilo výjimečné vlohy pro matematiku a logiku a tak ji matka podpořila ve studiu, které si díky svému původu a dostatku prostředků mohla dovolit. Takových dívek tehdy v Anglii bylo jen pár. Z Ady vyrostla vzdělaná mladá žena s vášní pro matematiku a ty nejmodernější technologie, které první polovina století páry nabízela.
Už jako teenagerka se Ada seznámila s matematikem a vynálezcem Charlesem Babbagem, mužem, který sestrojil první moderní mechanický počítač. Babbage hledal a nakonec skutečně našel způsob, jak zmechanizovat a zpřesnit zpracování matematických tabulek, nástroje, který významně ulehčoval praktické výpočty.
Tabulky tehdy trpěly tím, že v nich bylo množství chyb vznikajících při ručních kalkulacích. Řešením byl vždy přesný diferenciální stroj, který počítal hodnoty polynomických funkcí metodou konečných rozdílů. A protože se Ada o Babbagovu práci zajímala a podílela se i na vývoji jeho přístroje, dostala se roku 1843 k překladu článku italského vojenského inženýra Luigi Federica Menabrey obsahující podrobný popis architektury nového vynálezu.
Ada se do překladu pustila s pečlivostí a důkladností a opatřila jej rozsáhlými poznámkami, které nakonec svým významem daleko předčily překládaný článek. Najdeme v nich totiž mimo jiné podrobný popis algoritmu, který může diferenciální stroj provádět. Jinými slovy, první počítačový program, napsaný první počítačovou programátorkou v historii. Ženou, která do historie vešla jako Augusta Ada King, hraběnka z Lovelace.
I další úvahy Ady Lovelace o programovatelných strojích daleko předběhly svou dobu. Viděla v nich nejen pouhé nástroje umožňující přesné výpočty bez chyb, ale technologii, díky které bude jednoho dne možná mnohem užší spolupráce mezi lidmi. V jejích vizích počítače nemanipulují jen s čísly představujícími kvantitu. Čísla mohou zastupovat symboly, písmena, nebo noty, se kterými pak stroj zachází podle předem stanovených pravidel. Nahlédla tak do budoucnosti, která nám dnes už připadá tak samozřejmá.
Ada Lovelace, matematička, programátorka, objevitelka a vizionářka zemřela roku 1852. Bylo jí pouhých 36 let.
Přečtěte si naše další články o ženských programátorkách:
Publikované na: medium.com
We are in the process of finalizing. If you want to be redirected to our old version of web site, please click here.
