Myslíte snad, že v IT a telekomunikacích nikdy nepracovaly ženy? Ale kdeže. Těch, které posouvaly obor kupředu, byla celá řada. Dnes nás zajímá matematička a elektroinženýrka, která pomohla položit teoretické základy telekomunikační infrastruktury a dnešních chytrých elektrorozvodných sítí. Edith Clarke.
Narodila se do doby, ve které slovo “computer” znamenalo pomocnou technickou sílu, obvykle ženu, která ručně počítala matematické výpočty. Oceňovala se u ní rychlost, pečlivost a spolehlivost, rozhodně ne kreativita. Edith jako “computer” začínala a dnes obdivuji její odvahu a cílevědomost, díky které se nakonec stala průkopnicí elektroinženýrství a vynálezkyní jednoho z předchůdců dnešních vědeckých kalkulaček. I díky ní se z telekomunikací stal jeden z klíčových oborů dnešního světa.
Narodila se v roce 1883 v malé vesnici v Marylandu v prostředí, kde bylo vysokoškolské studium pro ženu nedostupným snem. Měla osm sourozenců, ve dvanácti letech osiřela a vychovávala ji starší sestra. Edith ale nechtěla zůstat bezejmennou vesničankou a ke splnění svých snů měla velkého spojence — svůj talent pro matematiku. Díky nevelké finanční pozůstalosti po rodičích mohla naštěstí studovat a v roce 1908 dokončila studium matematiky a astronomie.
V roce 1912 nastoupila jako “computer” do firmy AT&T k vynálezci a inovátorovi George A. Campbellovi a mohla se tak podílet na jeho práci — řešení problémů dálkové telefonie a telegrafie s pomocí kvantitativních matematických metod. Během deseti let spolupráce se dokonale seznámila s problematikou přenosu elektrické energie a elektrických obvodů. Ve volném čase k tomu studovala elektroinženýrství na Kolumbijské univerzitě a v roce 1918 se zapsala na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Následujícího roku zde získala inženýrský titul — jako první žena ve svém oboru.
Před více než sto lety ale nebylo snadné ani pro ženu s prestižními tituly a skvělou praxí získat práci odpovídající její kvalifikaci. Edith musela opět nastoupit jako “computer”, tentokrát ale alespoň na místo supervizora. Zde, ve vývojovém oddělení turbín společnosti General Electric, vynalezla Clarke calculator, zařízení, na kterém se daly řešit rovnice napětí, proudu a impedance. Výpočty zahrnující hyperbolické funkce se s pomocí této pomůcky zkrátily na desetinu původního času. Clarke calculator byl patentován v roce 1925.
Získat místo inženýra se jí u General Electric podařilo až roku 1922. I tady byla ženskou průkopnicí a tím výčet jejích prvenství a úspěchů zdaleka nekončí. V roce 1926 byla první ženou, která představila svou odbornou práci prestižní American Institute of Electrical Engineers (AIEE). Pracovala na projektu slavné Hooverovy přehrady a instalace, které pomohla navrhnout, dodnes dodávají elektřinu do rozvodné sítě. Byla autorkou myšlenky sbírat v reálném čase informace o stavu různých uzlů elektrické sítě, což se považuje za první krok k dnešní koncepci “smart grids”. Ve svém oboru napsala vysokoškolské učebnice a v roce 1947 se na University of Texas stala první ženskou profesorkou elektroinženýrství. V roce 1948 se stala první ženskou členkou AIEE.
Edith Clarke, žena, která pomohla položit základy našich znalostí telekomunikační infrastruktury a elektrorozvodné sítě zemřela v roce 1959.
Přečtěte si naše další články o ženských programátorkách:
Publikované na: medium.com
We are in the process of finalizing. If you want to be redirected to our old version of web site, please click here.
