Představte si návštěvu nového výrobního areálu u (imaginárního) českého výrobce mobilních telefonů. Ve firmě panuje čilý pracovní ruch, ale už při příjezdu Vás zarazí, že vstup do celého areálu je zcela volný. Autem bez problémů vjedete až ke skladu, žádná rampa, žádná kontrola, žádní strážníci. Uvědomíte si, že celý pozemek je oplocen pouze zahradnickým pletivem, které je navíc místy roztrhané nebo zcela chybí.
Výrobní haly i expediční sklady mají brány pootevírané a vypadá to, jako by fungovaly „samoobslužně“ – kdokoliv přijde, naloží si zboží a odejde. Administrativní budova je také bez recepce, alarmu či kamer, má v otevřených vchodových dveřích jen řetízek ve výšce kolen s tabulkou „Cizím vstup zakázán.“ Absurdní představa, že? Ano, ale pokud si fyzickou ochranu zaměníme s kybernetickou, jedná se o běžný stav firem či institucí v České republice.
„Myslím si, že klíčový problém je, že mnohé organizace ještě nezačaly kybernetickou bezpečnost brát vážně. Nevěnují jí dostatečnou pozornost a tím pádem ani lidské a finanční zdroje,“ tvrdí specialista Martin Lohnert.
V průzkumu společnosti pwc mezi slovenskými generálními řediteli se obavy z kybernetických hrozeb objevují na spodních příčkách žebříčku 10 problémů, které je znepokojují. Přitom ve stejném průzkumu uvádějí manažeři v USA a západní Evropě kybernetické hrozby na prvním místě. Otázka je, jak moc se obávají kybernetických hrozeb čeští manažeři firem. Jestli bychom na tom byli stejně.
Je to paradox, protože kybernetický prostor právě geografické hranice nemá, a hrozby mezi zeměmi moc nerozlišují (s výjimkou těch politicky motivovaných.) I když během pandemie přibylo více zranitelných míst či aplikací díky práci z domova, viděli jsme sofistikovanější vyděračské útoky, častější a lepší jazykově lokalizovaný phishing, šlo o globální „trendy“, se kterými se setkávají státní instituce i firmy kdekoliv.
Je zde ještě možnost, že slovenské společnosti nevnímají kybernetické hrozby jako podstatné proto, že mají bezpečnost na mimořádně vysoké úrovni. Zkuste se na to zeptat někoho z odborné komunity a zřejmě ho takovou hypotézou dobře pobavíte. Realita má často podobu děravého pletiva, a je jen otázkou štěstí, že na Slovensku ještě nezažili kybernetickou “katastrofu” s mnohamilionovými škodami, o jakých stále čteme ze zahraničí.
Tento článek byl zveřejněn v pravidelné příloze slovenských Hospodářských novin o kybernetické bezpečnosti. Součástí přílohy je i anketa, ve které odpovídá specialista na kybernetickou bezpečnost Stanislav Smolár.
We are in the process of finalizing. If you want to be redirected to our old version of web site, please click here.
