Nasazení nového datového centra lze zvládnout do 24 hodin

Přesouvání vybraných podnikových IT služeb do prostředí cloud computin- gu externích poskytovatelů je stále populárnější. Z našich zkušeností do něj však nepřenášejí všechno.

Kvůli tomu vznikají dva vzájemně nekompatibilní světy externího datového centra a interního IT, které nelze vzájemně integrovat. V poslední době je stále využívanějším řešením, jež  je zajímavé jak pro manažery, tak i IT administrátory, hyperkonvergence.

Pojem možná zní složitě, firmám ale usnadňuje každodenní práci a připravuje je na digitální  budoucnost. Je odpovědí na problematické zajištění i komplikovanou rozšiřitelnost datových center  i jejich propojení s externím cloud  computingem. Je to důležitá změna s významným vlivem na flexibilitu firmy a strategii využívání IT.

“Hyperkonvergovaná infra­struktura označuje firemní IT, ve kterém  jsou všechny tři části  (výpočetní výkon, diskové úložiště, síť)  plně virtualizované.”

Zbyszek Lugsch

V minulosti trvala instalace a spuštění nového datového centra několik týdnů. To už ale neplatí. Hyperkonvergovanou IT infrastrukturu jsme u jednoho zákazníka nasadili včetně migrace aplikací a dat do 24 hodin, a to dokonce bez  přerušení provozu. Nový systém tak  lze zavést řádově v hodinách.

Manažeři se mohou těšit i na jednodušší správu firemního IT.  Administrátory čeká jednotný management. Celou hyperkonvergovanou IT infrastrukturu totiž umí spravovat z jediného nástroje. A to  včetně výkonnostního managementu, který kontinuálně monitoruje stav celého IT prostředí.

Co hyperkonvergence „umí“?

Výhodou nasazení hyperkonvergovaného hardwaru je i jeho snadné 
propojení s existujícím IT prostředím v daném podniku. Pokud zákazník potřebuje výrazně rozšířit  kapacitu datového centra a zároveň  chce využít dosavadní hardware, umíme spojit staré prostředí s novými systémy do doby, kdy plynule přesedlá na plně hyperkonvergovanou infrastrukturu.

Velkým plusem je, že pomocí Cisco Workload Optimization Manager firmy dokážou lehce optimalizovat využití vlastního datového centra s cloudovými službami  externího poskytovatele. Důležité  je, že subjekty získávají vlastní privátní cloud se všemi jeho výhodami. Díky tomu mohou využívat obdobné cloudové služby, jaké poskytují velcí provozovatelé datových center, mezi které patří napří- klad telekomunikační operátoři.

Zdroj: Computerworld

Cisco Workload Optimization Manager firmám dokonce navrhne,  zda je pro ně lepší provozovat konkrétní službu, aplikaci nebo server  z privátního či veřejného cloudu.

Mohou se také flexibilně rozhodovat, co si nakoupí jako službu z externího cloudu. Díky tomu využijí to nejlepší z obou světů. Hyperkonvergované řešení navíc šetří místo. Například u jednoho našeho klienta, který vyměňoval zastaralé datové centrum, zabralo nové hyperkonvergované řešení Cisco HyperFlex pouze něco přes pět procent z původního prostoru.  Výhodou je, že s Cisco HyperFlex nebude firemní IT brzdou rozvoje  byznysu. A to se nakonec odrazí i ve finančních výkazech.

Důraz na kvalitu i bezpečnost

Historické základy Soitronu jsou postavené na oblasti počítačových  sítí, proto jsme dosud preferovaným partnerem při budování i těch  nejsofistikovanějších podnikových  síťových infrastruktur. Máme navíc  vlastní službu, která nám umožňuje  analyzovat prostředí zákaz-níka a identifikovat možná úskalí. Velkým plusem je také náš Security Operations Centrum Void a bezpečnostní řešení. Spolupracujeme s nejnovějšími technologiemi vendorů, kteří jsou považováni za lídry  globálního trhu. Umíme tak posoudit a navrhnout design datového centra, tak aby bylo nejen spolehlivé, ale také bezpečné. 

Analytická společnost IDC ve svojí studii pro značku Cisco uvádí, že testy hyperkonvergovaného řešení s názvem Cisco HyperFlex prokázaly  u IT týmů zvýšení efektivity až o 71 %. V případě doby potřebné pro  rozběhnutí nové infrastruktury byl  nárůst až 91 %. Všechno je vyladěné  už od výrobce. IT manažeři vůbec nemusejí řešit architekturu systému  ani problémy, ke kterým dochází u jiných systémů. Firmy navíc díky hyperkonvergenci můžou využívat čas svých IT zaměstnanců k činnostem, jež firmě generují zisk.  

Přenosové optické trasy TV Markíza na steroidech

Nejnovější a v reálném čase. Každá televizní stanice chce divákům přinášet nejčerstvější informace, a to v co možná nejvyšší obrazové a zvukové kvalitě. Málokdo si však uvědomuje, že aby se tak mohlo dít, je zapotřebí zajistit přenos obrovského množství produkčních dat potřebných k násled-nému odbavení do vysílání. Ať už jde o živé přenosy, různé live vstupy a streamy, nebo dříve pořízená videa a jiné nahrávky určené k postprodukci a stříhání, je nezbytné umožnit jejich hladký příjem a následné převzetí odbavovacím pracovištěm. Slovenská TV Markíza drží krok s moderními technologiemi, a tak ve spolupráci se společnostmi Nokia a Soitron implementovala technologii Dense Wavelength Division Multiplexing (DWDM), která několikanásobně zvýšila kapacitu stávající kabeláže.

Rostoucí objem dat předčí veškerá očekávání. Každým rokem ve světě exponenciálním způsobem vzroste požadavek nejen pro jejich uložení, ale také rychlou bezproblémovou výměnu. Zatímco dříve tyto požadavky splnily běžné optické spoje, dnes v nich musí být zapojeny technologie, které je posouvají na mnohem vyšší level.

Autor: TV Markíza

Co vše se skrývá za přenosem velkého množství dat v optických trasách po technické stránce, si často jako běžní diváci ani neumíme představit. Přitom kdyby nedošlo k zajištění hladkého transportu dat, asi jen těžko bychom se dnes mohli dívat na sportovní utkání ve vysokém či ultravysokém rozlišení. Nejsou to však jen sportovní utkání, které proudí datovými trasami tele-vizních stanic. Těmito pomyslnými dálnicemi do studií putuje obrovské množství různých informací najednou, a přitom se nesmíchají.

Když stávající dálnice nestačí

Představte si několik malých nákladních vozidel pohybujících se po venkovské silnici v jednom i druhém směru a přepravujících zboží mezi továrnami a spotřebiteli. Jak populace roste, roste také poptávka, a tím samozřejmě roste počet nákladních vozidel, čímž dochází ke zvyšování rozmanitosti zboží a provozu. V určitém okamžiku musí správci komu-nikací začít „přidávat“ další pruhy, a z malé venkovské silnice se nakonec stane velká víceproudá dálnice s velkými a dlouhými vozy, které každý den přepravují obrovské objemy různého druhu zboží.

Podobná rychlá expanze nastala v datových trasách. Telekomunikační průmysl a zejména poskytovatelé služeb čelili dramatickému a velmi rychlému nárůstu objemu a typu dat, které musí jejich systémy zpraco-vávat. Sítě původně vytvořené pro přenos zvuku – z jednoho telefonu do druhého – nyní absorbují příliv velkého objemu dat, a to v reálném čase a z mnoha míst, respektive zařízení v jeden okamžik. Optická vlákna měla významný dopad na telekomunikační průmysl a budou v tom pokračovat, protože světlo jako nosič umožňuje mnohem vyšší rychlosti přenosu dat na větší vzdálenosti a s menšími ztrátami ve srovnání s bezdrátovými způsoby. Aby bylo možné zakódovat data do optických kabelů, a aby je bylo možno přenášet, a po jejich přijetí dekódovat zpět do původního stavu jsou v optických trasách využity vysílače a přijímače.

Stejná kabeláž, a přitom vyšší kapacita

Dense Wavelength Division Multiplexing je technologie vysílačů a přijímačů vyvinutá už před 20 lety, díky ní jsou přenosy prostřednictvím optiky mnohem lepší. Dramaticky totiž dokáží zvýšit kapacitu pásma (v podstatě množství dat, která lze přenášet) ve stávajících optických rozvodech. Jednoduše řečeno, data z různých signálů jsou oddělena a kódována na různých vlnových délkách a spojena (multiplexována) do jednoho optického vlákna. Na přijímacím konci jsou vlnové délky znovu odděleny a převedeny na původní digitální signály. Jinými slovy, DWDM umožňuje posílat různé datové toky současně přes jediné optické vlákno, aniž by bylo nutné pokládat nové a nové kabely. Tak nabízí obrovskou kapacitu pro opravdu velké množství signálů, které jsou optikou posílány.

Se vzrůstajícími nároky si TV Markíza chtěla i nadále zajistit dostatek datového pásma a zabezpečit přenos produkčních dat potřebných pro vysílání mezi čtyřmi svými lokalitami v Bratislavě. Konkrétně šlo o sídlo televize, ateliéry NAD a peeringová centra Sitel a Six. To jí umožnilo nasazení DWDM sítě s technologiemi od společnosti Nokia, a přitom nebylo nutné řešit stavební práce, použila se stávající kabeláž. „Kabely musely kapacitně zvládnout přenos velkého množství produkčních dat, jako jsou streamy, videa a jiné nahrávky určené pro produkci a sestříhání či použití při živém vysílání. Taktéž se řešil požadavek na přímé propojení s televizí Nova. Celá DWDM síť běží na optických vláknech, které si Markíza dlouhodobě pronajímá od společnosti ACS,“ uvádí Martin Čaprnka, Network Presales Manager společnosti Soitron, která zajišťovala implementaci technologického řešení.

Autor: Soitron

Poptávka po kapacitě bude nadále růst

Multiplexovací zařízení DWDM a použitá technologie Nokia PSS (Photonic Service Switch) převádí data z desítek zdrojů na jediné optické vlákno, ve formě světelných signálů odlišných vlnových délek a může je odeslat na vzdálenost tisíce kilometrů, kde je lze opět rozpojit. Taktéž si to můžeme představit pomocí barev tzn., že každá vlnová délka je prezentována konkrétní barvou. Například Markíza může v jedné chvíli po modré barvě posílat sportovní přenos a po žluté barvě předpověď počasí. DWDM využívá pro každý z desítek signálů maximální přenosovou rychlost optické kabeláže. V jeden okamžik tak rychlostí 100 Gb/s lze přenést až 160 signálů – v celkové rychlosti 16 Tb/s, tedy 160krát více než dříve. TV Markíza si nechala implementovat systém, který aktuálně umí pracovat až s 8 vlnovými délkami. V praxi to znamená, že může využít maximálně osm připojení, každé s kapacitou do 10 Gb/s.

TV Markíza získala vlastní vysokorychlostní transportní síť pro oboustranný přenos dat s možností dalšího navýšení její kapacity v budoucnu podle potřeby, přičemž  k realizaci dojde velmi jednoduše a rychle. Ostatně i to jsou důvody, které vyhrály při rozhodování, zda si vybudovat vlastní DWDM síť, anebo si nějakou podobnou pronajmout od jiných dodavatelů jako službu. Pro hovoří i nedávné překopnutí optického kabelu vedoucí do TV Markíza, kdy tento incident byl zaznamenán, avšak nikterak nedošlo k žádnému výpadku díky zálohování do kruhu. Systém zafungoval naprosto správně.

Soitron na Světovém poháru v Jasné 2021

Ano, i my tam přes víkend 6. – 7. 3. 2021 budeme. Samozřejmě ne jako soutěžící, spička sice jsme, ale ne v zimních sportech. Nebudeme ani jako diváci, protože kvůli pandemickým opatřením dostali sportovní fanoušci STOP.

Na závodech Světového poháru ve sjezdovém lyžování se budeme spolu s Cisco podílet jako technologický partner. Postaráme se o WiFi pokrytí vnějších i vnitřních prostor během šampionátu. Z naší strany tak zabezpečíme přístup do internetu (včetně firewallu na internetovou konektivitu) pro celý organizační tým, tým televizních komentátorů a novinářů, zdravotníků, registrační systém a všechny obslužné systémy (kromě časomíry), které jsou nezbytné pro hladký průběh závodu. WiFi bohužel nebude určena pro veřejnost, protože v důsledku platných Covid opatření diváci nemají povolen vstup na World Cup 2021 v Jasné.

WiFi signálem budou pokryty všechny vnější i vnitřní prostory, které definoval organizátor akce, tedy například stany, unimobuňka, mix zóny atd. Přes naši síť bude zajištěn i přenos obrazu na velkoplošné obrazovky v celém areálu. Zároveň realizujeme i kabelové připojení přes LAN síť.

Tuto “příjemnou aktivitu” realizujeme ve spolupráci s naším vendorem Cisco. Na kopcích i mimo ně použijeme Cisco průmyslové (vnější) i kancelářské (vnitřní) přepínače (switche). Dohromady půjde o 35-40 kusů hardwaru, z toho asi 18-20 přístupových bodů (access pointů). Průmyslové přepínače jsou určeny do širokého rozsahu teplot (od -30 ° C až + 70 ° C), tedy vydrží i venkovní mrazivé podmínky.

Jsme na celý šampionát patřičně hrdí. A těšíme se, že jsme k němu mohly přispět.

Společnost NAY by bez softwarových robotů nárůsty online prodeje nezvládla

Když udeřila pandemie a nakupování se přesunulo na internet, trochu nás zamrzelo, že jsme při zavádění inovací nebyli ještě aktivnější, rychlejší a odvážnější, říká šéf pro omnichannel Martin Deňár.



Byznys maloobchodní sítě NAY byl vždycky založený na tržbách velkoplošných prodejen. Ještě v roce 2010 dosahoval prodej přes internet podílu sotva jedno procento z celkových výnosů společnosti. V posledních deseti letech ale online kanál neustále rostl a společnost tomu průběžně přizpůsobovala procesy i kapacity. Obdobný, zhruba lineární růst, by pravděpodobně pokračoval i nadále. Jenže přišla pandemie covidu-19, a s ní i skokové změny, se kterými nikdo nepočítal. Ředitel NAY pro omnichannel Martin Deňár vysvětluje, jak se byznys největší slovenské sítě s elektronikou po pandemii změnil a jak jí novou situaci pomohla zvládnout robotická procesní automatizace (RPA).

Co se dělo v síti NAY v březnu 2020, když přišel náhlý lockdown a všechny prodejny jste museli ze dne na den zavřít?

Byl to samozřejmě pro všechny šok. Z pohledu retailu se ukázalo, že pokud se tradiční kamenní maloobchodníci v uplynulých letech připravovali, například zaváděním omnichannel konceptu a zvyšováním online prodeje, situace se jich dotkla méně. Nám v březnu během dvou dnů narostl internetový prodej skokově, meziročně až pětinásobně. Pro lepší představu, je to o 50 % víc, než na co jsme zvyklí v nejvyšších sezónních špičkách. Intenzita některých procesů však narostla i deseti až dvacetinásobně.

Kterých konkrétně?

Například objem vratek peněz při rušení objednávek, které zákazníci zaplatili předem elektronicky, se zvýšil až dvacetkrát. V horizontu dnů jsme museli udělat řadu administrativních změn, posílit nebo přesunout kapacity a přeškolit lidí. Rychle jsme ale přišli na to, že to dlouhodobě nestačí, i proto, že podobné situace se v budoucnu můžou opakovat.

To se nakonec i potvrdilo. Jak jste se dopracovali k myšlence zautomatizovat některé procesy pomocí softwarových robotů?

Nebylo to pro nás úplně nové téma. Nad robotizací administrativních činností jsme přemýšleli už pár let. Věnovali jsme se ale jiným projektům, které jsme považovali za naléhavější. Dříve nebo později bychom se tedy touto cestou vydali, ale události z března rozhodování urychlily. Celý e-commerce sektor se v digitalizaci a automatizaci posunul za 3 měsíce někam, kam by jinak postupoval 3 roky.

Jak jste si vybírali dodavatele softwarových robotů?

Již delší dobu jsem v oblasti RPA věděl o firmě UiPath, která platformu pro robotickou automatizaci procesů vyvíjí. Kontaktovali jsme je, ale protože implementace nedělají, doporučili nám svého partnera pro slovenský a český trh, firmu Soitron.

Jak jste vybírali první procesy pro automatizaci?

Na začátku jsme si vytipovali až 20 procesů, ze kterých jsme několik vybrali pro pilotní projekt. Hlavní kritéria byla, abychom mohli automatizaci rychle zavést a dosáhli rychlých přínosů v podobě odstranění úzkých míst, zvýšení efektivity nebo úspory peněz. Asistoval nám při tom i Soitron, který má zkušenosti z automatizace u jiných maloobchodních sítí.

Který proces jste automatizovali jako první?

První bylo zpracování vratek u předem zaplacených objednávek, které zákazníci zruší. Nejen proto, že lidé víc nakupují přes internet a platí bezhotovostně, takže musíme dělat vratky mnohem častěji. Díky automatizaci tohoto procesu jsme si zároveň mohli ověřit, jestli RPA zvládne propojení našich různých interních systémů a spolupráci s různými bankami. Jako druhé jsme automatizovali ověřování dostupnosti zboží k objednání, které nám vyskočilo na asi šestinásobek původního objemu. Zavedením softwarového robota jsme nákupčí zbavili nejrutinnějších činností a umožnili jim věnovat se práci s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou jednání s dodavateli nebo vyhledávání náhradních dodavatelů.

Jak dlouho trvala automatizace prvních procesů?

Na Soitron jsme doslova vybalili, že máme málo času a potřebujeme rychle dosáhnout měřitelných výsledků. Naštěstí jde o stejně agilní firmu, jakou jsme my, takže od prvního kontaktu přes workshop a popsání procesu až po reálný výsledek uběhlo pouhých šest týdnů. Když jsme se oťukali, pokračovali jsme dál a automatizovali jsme i další procesy, například zpracování faktur nebo proces na HR oddělení.

Co jste pro zavedení RPA museli udělat na vaší straně?

Ze strany zákazníka je asi nejdůležitější dobrá znalost procesu a schopnost dobře ho popsat, včetně návazností na firemní informační systémy. To jsme naštěstí dokázali, a proto jsme první procesy zvládli na robotizaci připravit velmi rychle. Soitron je pak během několika týdnů zautomatizoval.

Co bylo z vašeho pohledu nejproblematičtější?

Trochu složitě se rodil popis méně strukturovaných a zmapovaných procesů, například v HR oblasti, ale zvládli jsme popsat i ty.

Jak jste s dosavadními výsledky zavedení RPA spokojení?

Stručně řečeno, očekávání byla splněna a v některých případech i překročena. Podařilo se nám nejen zvýšit efektivitu, ale i spokojenost zaměstnanců, kterým jsme ulevili od monotónních úkolů a dáváme jim prostor na kreativnější činnosti. To bylo pro mě asi nejhodnotnější zjištění, protože spokojenost zejména mladších generací zaměstnanců závisí na tom, aby práce nebyla rutinní. Vedle toho jsme snížili chybovost a eliminovali rizika vyplývající z administrativních chyb, protože když dobře nastavíte proces, po automatizaci softwarovým robotem je chybovost nulová.

Dokážete pomocí RPA ovlivnit i zákaznickou zkušenost?

Určitě, robotizace přispívá k budování vztahů se zákazníky. Pokud jim dokážeme rychleji vrátit platbu nebo pomoct s vyřízením reklamace, prohlubujeme s nimi vztahy a podporujeme jejich loajalitu.

Jaká je u vás návratnost investic do RPA?

Návratnost teprve budeme vyhodnocovat, ale plán je dosáhnout jí nejpozději do tří let, u některých procesů i rychleji. Předpokládám, že se naše představa naplní. Například robotizace procesu ověřování dostupnosti zboží nám ušetří měsíčně ekvivalent pracovní doby osmi zaměstnanců s plným úvazkem, takže v tomto případě očekávám návratnost do roka.

Jaké máte s robotizací plány do budoucna?

Určitě budeme postupně hledat další vhodné procesy, u kterých si softwarovým robotem můžeme pomoct. Dosavadní automatizace měla lidem z různých oddělení ukázat, co RPA dokáže, jaký může mít význam i pro jejich práci a že se jí není třeba bát. Chtěli jsme je i inspirovat, aby byli aktivní a sami přicházeli s nápady, kde by nám softwarové roboty mohly být užitečné.

Co byste poradil jiným manažerům, kteří uvažují o zavedení RPA?

Aby neztráceli zbytečně čas. Většina z nás ráda zůstává v komfortní zóně, když nás nic netlačí. V NAY jsme měli radost z toho, jak jsme zvládli omnichannel transformaci, ale když přišla nečekaná zkouška v podobě úplného přesunu prodeje na internet, trochu nás zamrzelo, že jsme při zavádění inovací nebyli ještě aktivnější, rychlejší a odvážnější.

S Martinom Derňarom si promluvil Martin Valášek

5 základních otázek, které je potřeba zodpovědět při výběru dodavatele RPA

Viktoria Lukáčová Bracjunová

VIKTÓRIA LUKÁČOVÁ BRACJUNOVÁ


Digitalizace, robotizace a automatizace se staly nezbytnou součástí strategického uvažování všech manažerů a podnikatelů, kteří neustále hledají rezervy ve firmách, aby jim neujel vlak a neztratily konkurenceschopnost.


Každý, kdo se už seznámil s přínosy robotické procesní automatizace (RPA) a rozhodl se tuto technologii využít ke zvýšení produktivity zaměstnanců, snížení nákladů, zrychlení procesů nebo pro zlepšení efektivity a zákaznických služeb, se nevyhne složitému výběru dodavatele.

Automatizace procesů se dá postavit na různých technologiích a jejímu nasazování se věnují typově odlišné firmy, takže právě rozhodování pro správného dodavatele je často poměrně náročné. Konzultanti Soitronu připravili 5 otázek, které je při výběru dodavatele RPA potřeba pečlivě zvážit.

1. Jakou technologii použijeme?

Pro robotickou automatizaci procesů je nutné vybrat si nejen dodavatele, který provede samotné nasazení RPA, ale zajistí i softwarovou technologii, na které bude řešení postavené. Mezi nejpoužívanější nástroje v tomto smyslu patří UiPath, Automation Anywhere a Blue Prism.

Každý z nich má samozřejmě svoje plusy a minusy, kvůli kterým může být k určitým účelům vhodnější, nebo naopak zcela nevhodný. Odlišné jsou nejen možnosti, způsoby používání a principy spolupráce se stávajícími systémy, ale také ceny licencí.

Pokud si RPA vybírají přímo byznysová oddělení, je dobré požádat o pomoc ajťáky nebo zvolit dodavatele, který je partnerem různých výrobců RPA nástrojů, takže dokáže na základě zkušeností doporučit zákazníkovi nejvhodnější technologii.

2. Jaký typ dodavatele vybereme?

RPA dnes poskytuje velké množství typově odlišných firem – od konzultačních společností přes softwarové firmy až po systémové integrátory. A každý z nich může mít svá pro a proti.

Společnosti, které mají jako hlavní činnost poradenství, můžou zdůrazňovat, že dobře rozumí podnikovým procesům a mají rozsáhlé zkušenosti s jejich optimalizací. Technologické firmy budou nejspíš poukazovat na svoje technické know-how potřebné pro získávání elektronických dat z různých systémů a na integraci RPA se stávajícím IT prostředím.

Ideální volbou je ale zjevně dodavatel, který nabízí možnost konzultací k optimalizaci podnikových procesů a zároveň má vynikající vývojářské a integrační kapacity, díky kterým dokáže zvládnout případné technické problémy a sladit automatizaci s už používanými informačními systémy a aplikacemi.

3. Jak budeme RPA provozovat?

Kromě nástroje a dodavatele je při zavádění robotické automatizace nutné rozhodnout, jak se má software provozovat a jak se za něj bude platit. Jednou z možností je nákup potřebných licencí a instalace RPA do vlastního IT prostředí.

Dobrý dodavatel ale umožňuje zákazníkům využít softwarovou automatizaci i jako službu. Je to možnost, která může být zvlášť výhodná pro firmy, kde chybí robustní IT oddělení nebo na automatizaci nejsou kapacity.

V málokteré firmě navíc mají procesy, při kterých by byl robot vytížený neustále. Některým dokonce stačí zapojit automatizaci jenom na jednu až dvě hodiny denně. V takových případech může být efektivnější licence nekupovat, ale zaplatit pouze za čas, který robot skutečně odpracuje.

4. Jak zajistíme údržbu a rozvoj RPA?

Řešení pro softwarovou automatizaci procesů není balíkový software, takže je rozumné vyhnout se dodavatelům, kteří k zavádění RPA přistupují jako k jednorázovému projektu ukončenému podepsáním předávacích protokolů.

O přístupu dodavatele hodně vypovídá už způsob, jakým chce řešit samotnou implementaci. Je rozdíl, když postupuje výhradně podle zadání zákazníka, nebo se snaží procesům detailně porozumět a analyzuje, co se stane po automatizaci v kontextu jiných procesů. Stejně důležité je otestovat celé řešení v různých scénářích ještě před předáním.

Důkladné zdokumentování a vyzkoušení automatizovaného procesu totiž snižuje riziko, že řešení nebude fungovat správně. Korektní dodavatel navíc pro každý případ monitoruje proces i v ostrém provozu a garantuje následnou podporu, pokud bude potřeba provádět další změny.

5. Bude se při automatizaci s daty nakládat v souladu s legislativou?

Přísná legislativa o ochraně osobních údajů dnes firmám nařizuje, aby při nakládání s údaji byly mimořádně opatrné, a to včetně případů, kdy data zpracovávají softwarové roboty.

Při výběru RPA je proto potřeba zjistit, jestli může dodavatel prokázat, jaké činnosti robot během procesu provádí, a případně poskytnout potřebné relevantní záznamy. Zároveň je důležité, aby na projektu pracovaly firmy, které mají k dispozici vývojáře certifikované podle standardů používané technologie. Dodavatel by měl navíc garantovat, že se žádné údaje bez vědomí zákazníka trvale neuchovávají na místě, kde by mohl hrozit jejich únik nebo zneužití.

Precizní dodavatel si před předáním řešení projde s klientem zdrojový kód a srozumitelně vysvětlí, co softwarový robot v jednotlivých krocích dělá, kam zasahuje a jak s daty zachází.

Viktoria Lukáčová Bracjunová

Viktória Lukáčová Bracjunová

Business & New Technologies Products Development Manager
viktoria.bracjunova@soitron.com

Nová éra hlasové komunikace


JAN JIŘIČKA


Hlas byl dlouhou dobu jediným komunikačním kanálem v call centrech při interakci zákazníků s agenty i se systémy automatické obsluhy volání (IVR). S nástupem vícekanálových omnichannel kontaktních center mnohé prognózy předpovídaly ústup hlasu ve prospěch jiných forem komunikace, jako je web chat, e-mail, video, messengery sociálních sítí a podobně. Moderní technologie, mezi které patří hlasová analytika v reálném čase, voicebot a implementace umělé inteligence, však nyní umožňují odbavení značné části komunikace přirozenou řečí prostřednictvím automatu, který reaguje podobně jako živý člověk. Současně je dosaženo výrazného zvýšení efektivity práce agentů a společným jmenovatelem přitom je zlepšování zákaznické zkušenosti, „customer experience“.

 

Robot dělá člověka méně robotem

Dobrý den, dovolali jste se do firmy „XY, jak Vám můžeme pomoci?“ Například takto může vypadat zahájení komunikace s automatickým hlasovým asistentem neboli voicebotem. Také následující komunikace probíhá formou přirozeného jazyka a dynamického dialogu. Zákazník není obtěžován zdlouhavým předčítáním všech možností klasických IVR, ze kterých většinu nepotřebuje. Typicky opakující se procesy agentů kontaktního centra mohou být nahrazeny voicebotem, který v odchozím i příchozím směru zjišťuje potřebné informace od zákazníka, poskytuje mu požadované informace a je schopen hovor předat na správnou skupinu agentů (tzv. Call Steering). Voice bot zároveň dodržuje procházení definovaných call flow.

Agenti jsou, díky vhodně zvoleným činnostem, které vykonává voicebot, plně nebo částečně oproštěni od opakovaných a nudných aktivit (jako je například ověření klienta pomocí definovaných dotazů).

 

Související téma: Přečtěte si více o softwarových robotech

Voicebot přináší také mnohé benefity

 

Snížení zátěže kontaktního centra – hlasový asistent automaticky komunikuje se zákazníky a provádí definované procesy, díky integraci přes API a s využitím RPA – robotické procesní automatizace.

Vysokou škálovatelnost řešení – výkonnost systému je omezena pouze počtem licencí, parametry použitých virtuálních serverů a konektivitou k operátorovi.

Okamžitá reakce v případě definované situace (například projevu nespokojenosti zákazníka) na základě on-line triggerování.

Nízké náklady ve srovnání s náklady na agenty kontaktního centra.

 

Jednoduchá integrace textových výstupů do standardně používaných analytických nástrojů.

 

Automatickou komunikaci s voicebotem lze rozšířit o další funkce, jako je hlasová biometrie, zajišťující bezpečnou autentizaci klientů na základě srovnání jejich hlasu s uloženým hlasovým vzorkem („otiskem“), jako příklad uveďme řešení hlasové autentizace volajících, které bylo použito u Tatra banky, viz naše case study.

Svět se zrychluje a čím dál více platí známý verš Jana Nerudy: „Kdo chvíli stál, stojí opodál.“ Nasazení voicebotů přináší novou éru hlasové komunikace a obsluhy zákazníků, renezanci hlasu.

Komunikační centra vybavená nejnovějšími technologiemi tedy mají smysl a dokáží podpořit jeden z hlavních důvodů své existence: získat a udržet spokojeného zákazníka.

 

Slovníček kontaktních center


Bot (konkrétně chatbot, mailbot, voicebot atd.) – zkratka slova robot. Jde o počítačový program, který v našem případě implementace do kontaktních center automaticky komunikuje se zákazníkem přes daný kanál, například přes chat, hlas, sociální sítě, firemní web a další kanály.
Voicebot – počítačový program určený k automatizované hlasové komunikaci s lidmi.
IVR (Automatické hlasové systémy, Interactive Voice Response) – automatická obsluha volání, hlasová samoobsluha – hlasový systém umožňující interakci, při které volajícímu generuje hlasové informace, na něž zákazník reaguje hlasem nebo tónovou volbou (stiskem tlačítek).
Customer experience – zákaznická zkušenost, spokojenost
Artificied Intelligence (AI) – česky umělá inteligence, obor informatiky zabývající se tvorbou algoritmů vykazujících známky inteligentního chování. Jedná se o řešení, které se snaží simulovat lidské myšlení a je obvykle schopno se učit (dle pokynů člověka, pozorováním nebo porovnáváním již proběhlých situací, nebo na základě metody pokus-omyl). V oboru umělé inteligence se často využívají umělé neuronové sítě.
Omnichannel – představuje strategie, které organizace používají pro maximální využití existence více paralelních prodejních či komunikačních kanálů. Zajišťuje provázanost všech dostupných komunikačních kanálů. Pomáhá perfektně nastavit procesy a sbírat data o zákaznících a jejich chování. Lze komunikovat napříč online a offline kanály s každým jednotlivým zákazníkem preferovaným způsobem.
API (zkratka pro Application Programming Interface) -jde o sbírku procedur, funkcí, tříd či protokolů nějaké knihovny (ale třeba i jiného programu nebo jádra operačního systému), které může programátor využívat. Funkce API jsou programové celky, které programátor používá namísto toho, aby je sám naprogramoval. Volným překladem do češtiny se tedy jedná o rozhraní sloužící k programování aplikací. V praxi jednotlivá API slouží k rozšíření funkcionality a automatizaci určitých procedur. Smyslem API je zajištění komunikace mezi dvěma aplikacemi, které si vzájemně vyměňují data. Umožňují tedy využívat již naprogramovaná řešení a integrovat je do vlastních.
Call steering (řízení hovorů) – zákazníci se nemusejí proklikávat IVR – hlasovým rozcestníkem, ale stačí když voicebot prověří, kam by chtěli být spojeni a následně přepne hovor na příslušného agenta kontaktního centra nebo příslušné oddělení.

 

Jan Jiřička

Business Consultant

jan.jiricka@soitron.com

Jak okrást vaši firmu? (BEST OF 2020)

Před nedávnem jsem se blíže věnoval 3 způsobům, kterými se během pandemie pokoušejí kybernetičtí zločinci obrat lidi o peníze. Odborníci z odvětví vědí, že se jim to (příliš) často i podaří, což potvrzuje Europol i občasné zprávy v médiích.

Samozřejmě, zmíněný Smishing, Vishing a klonování SIM karet nejsou útoky jen na váš internet banking a osobní finance, ale cílem může být i získání přístupu k penězům či jiným cennostem firmy, ve které pracujete. V korporátní sféře fungují i další metody kybernetického zločinu. V roce 2020 se objevovaly čím dál tím častěji, byly sofistikovanější a lépe cílené. Podívejme se opět na tři nejčastěji použité metody ataku hackerů na firmy.

FALEŠNÝ ŘEDITEL

Falešný ředitel je název podvodu, kde se útočník vydává za generálního ředitele s cílem přesvědčit odpovědné osoby, aby pod časovým tlakem zrealizovali bankovní převod na jím poskytnutý účet. Pro zvýšení důvěryhodnosti využívají zločinci různé techniky – detailně znají, kde a kdy se skutečný ředitel vyskytuje. Útok tak zrealizují v době, kdy se s ním nelze spojit a informace ověřit (např. když je na konferenci). Ačkoliv podvod probíhá většinou prostřednictvím e-mailů, je znám i případ, kdy útočníci přes telefon použili pomocí umělé inteligence vytvořený hlas, který zaměstnanci nedokázali rozeznat od hlasu skutečného ředitele. Firma ve Velké Británii prostřednictvím tří telefonátů tak přišla o € 220.000.

FALEŠNÉ FAKTURY

Falešné faktury jsou známým a stále častěji se objevujícím podvodem. I v tomto případě je třeba přesvědčit firmu či organizaci, aby zrealizovala převod na podvržený účet pomocí falešných, ale na venek důvěryhodně působících faktur. V sofistikovanějších případech si útočníci prostředí před útokem dobře zmapují, poznají, jak funguje schvalování plateb, s kým společnost obchoduje, případně se nabourávají přímo do firemní elektronické pošty. Následně pošlou ke schválení faktury od skutečných dodavatelů za opravdu dodané služby či zboží, ale se změněným číslem bankovního účtu. Případně dodají i oficiální vypadající oznámení o změně platebních údajů.

Zkušenost s takovým případem má i slovenské Metodicko-pedagogické centrum, kde útočníci tímto typem útoku v roce 2015 ukradli téměř € 460.000.

KRÁDEŽE PLATEBNÍCH ÚDAJŮ

Krádeže platebních údajů se nejčastěji týkají čísel kreditních karet. Tradičně jsou realizovány přes různá zařízení, které zločinci instalují k bankomatu či POS terminálem a přečtou jimi potřebné údaje z karet použitých v blízkosti. Novější a rostoucí metodou jsou „digitální“ krádeže platebních údajů, tj. platební karta musí být fyzicky přítomna. Cílem jsou hlavně organizace provozující e-shop nebo jinak přijímající platby online. Útočníci v nich infiltrují webstránky pokladny a platební brány, kde (většinou prostřednictvím JavaScript kódu) monitorují data o probíhajících platbách. Ty odchytávají, zaznamenávají a prodávají na černém trhu, případně používají na další zločinecké aktivity.

Koncem minulého roku upozornila VISA na nový typ softwaru kradoucí platební data pod názvem Pipka, který po sobě věděl dokonce zahladit stopy.

Top 3 kybernetické podvody, jak vás mohou okrást

MARTIN LOHNERT

V roce 2020 se lidstvo musí vyrovnávat s řadou onemocnění či úmrtí a jejich společenskými, ekonomickými i politickými dopady. Nedávno zveřejněná rozsáhlá zpráva Europolu o internetové kriminalitě zároveň oficiálně potvrzuje, že mimořádnou situaci způsobenou globální pandemií COVID-19 se intenzivně pokoušejí zneužít i kybernetičtí zločinci.

Hackeři pokračují v osvědčených tricích, šíří vyděračské a jinak škodící viry, a zároveň své taktiky přizpůsobují aktuální realitě, kde lidé mnohem častěji pracují, nakupují a komunikují přes Internet. Je užitečné tyto nyní „populární“ způsoby znát, abyste věděli před čím se chránit.

SMISHING

SMishing jsou útoky prostřednictvím podvodných SMS zpráv. Samotný název je kombinací SMS a phishing. I když se stále více lidí chová opatrně k podezřelým emailům a zlepšují se i technická řešení, které je filtrují, přesouvá se zájem útočníků do mobilních telefonů.

Lidé jsou dnes již běžně zvyklí používat SMS jako druhý faktor pro přihlašování do citlivých systémů (internet bankingu, firemní pošty či aplikací) díky čemuž jim připisují vyšší důvěryhodnost a bývají při malých obrazovkách méně obezřetní. V kombinaci s tím, že mobilní zařízení bývají mimo správy firemního IT a bez jakýchkoli ochranných či dohledových nástrojů, představují pro podvodníky velmi atraktivní cíl. Prostřednictvím SMS, iMessage či jiných zpráv vám pošlou například informaci o doručování zásilky s odkazem, který od vás bude chtít vyplnění údajů. Známé jsou i případy, kdy SMS vyzývala k verifikaci, aktualizaci či „reaktivaci“ účtů přesměrováním na podvodnou stránku či dokonce zavoláním do falešného kontaktního centra.

VISHING

Vishing představuje telefonické podvody (voice + phisingu) s prvky sociálního inženýrství, před kterými v létě 2020 varovala i americká FBI. Útočníci zneužívají fakt, že při práci z domu chybí osobní kontakt a tak je možné, že vaši důvěru si snadněji získá i neznámý volající. Šance je ještě vyšší, když útočník zmíní jména odpovědných osob či názvy oddělení, které získal studiem veřejně dostupných zdrojů nebo z jiných telefonátů, nebo přidá vymyšlený příběh, že právě nastoupil a potřebuje právě vaši pomoc. Vzbuzením soucitu byli útočníci úspěšní v získávání například jednorázových hesel pro přihlašování do VPN. A ty jim otevřely cestu k dalším útokům a následně škodám.

KLONOVÁNÍ SIM KARET

Klonování SIM karet je útok, kde podvodníci přesvědčí mobilního operátora, aby pro vaše číslo aktivoval novou SIM kartu, kterou budou mít k dispozici oni. Použijí přitom vaše identifikační údaje a často i padělané doklady. V momentě, kdy se nová karta aktivuje, vaše původní přestane fungovat. Než však na problém vůbec přijdete a doberete se k příčině, uběhne několik hodin. Za těch pár hodin stihnou útočníci přistoupit k vašemu internet bankingu, přihlásí se s použitím ověřovacích SMS (protože vaše mobilní číslo nyní funguje i na jejich SIM kartě), zrealizují převody či výběry, které jim denní limit dovolí. Jsou známy i případy, kdy ukradené číslo zneužili na loupež dalších služeb a přístupů (email, sociální sítě, e-shopy atd.)

Všechny tři způsoby mohou připravit o peníze vás osobně, ale známé jsou i případy, kde škody způsobily podobné útoky na města, nemocnice a soukromé firmy. Příště se podíváme podrobněji na tři další kybernetické podvody zaměřené právě na organizace.

Martin Lohnert

Ředitel centra kybernetické bezpečnosti Void SOC

Připravte se na všechny vlny zákaznických požadavků. Jednou provždy

Když si v březnu pandemie koronaviru vynutila lockdowny, zavírání hranic a omezení pohybu a cestování, čelila spousta firem i úřadů výkyvům, jaké do té doby nezažily. Sezónnost je pro řadu organizací každoroční realitou, ale málokdo byl připravený na to, co se v některých odvětvích dělo v první polovině roku.

Třeba na letecké společnosti a hotely se valila záplava žádostí o refundace. Sociální úřady se ocitly pod bezprecedentním tlakem žadatelů o vyplácení nemocenské nebo ošetřovného. Většina kamenných obchodů byla navíc zavřená, takže e-shopy zažívaly růst, na jaký nejsou zvyklé ani před Vánocemi.

Škody s trvalými následky

Zpracování mnohonásobně větších objemů objednávek a jakýchkoli dalších poptávek bylo klíčové z pohledu ziskovosti, dodržení zákonných lhůt nebo zachování dobrého jména i budoucí věrnosti zákazníků.

Řada společností ale situaci nezvládala. Při vyřizování požadavků klientů docházelo ke zpožděním a některé firmy dokonce přestaly plnit svoje závazky úplně a v rozporu se zákonem pozastavily refundace. Argumentovaly při tom hlavně omezenou kapacitou a někdy až tisícinásobnými nárůsty požadavků, které musely vyřídit s menším počtem pracovníků.

Nové řešení starých problémů

Krátkodobé výkyvy a sezónnost jsou firmy zvyklé řešit najímání pracovníků na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, případně najímáním brigádníků z řad studentů. Zákoník práce ale zdaleka není nejflexibilnější a nábor dočasných pracovních sil nebývá levný ani bezproblémový, zvlášť během karanténních opatření nebo kvůli dodržování sociálního odstupu.

S nastupující druhou vlnou pandemie je svět dál extrémně nepředvídatelný. Organizace by se proto měly už teď zamýšlet nad tím, jak svoje klíčové procesy zajistí tak, aby je bylo možné plynule a obvyklou rychlostí zvládnout i při výrazném nárůstu požadavků nebo při absenci většího množství pracovníků.

Namísto zdlouhavého náboru, zaškolování a dalších souvisejících záležitostí může být řešením robotická procesní automatizace. Jde o vytvoření a nasazení softwarového robota schopného automatizovat jakýkoli proces, který se opakuje a funguje na základě určitých pravidel.

Příklad z praxe

Cestou softwarové automatizace se už během první vlny pandemie vydala maloobchodní síť kamenných prodejen se spotřebním zbožím. Když se na jaře život přesunul do virtuálního prostředí, firma zaznamenala prakticky ze dne na den až desetinásobný nárůst online požadavků. Najednou měla problém se zpracováním objednávek v krátkých lhůtách, které jsou při nakupování přes internet pro spokojenost zákazníků klíčové.

Tým Soitron RPA nejdřív síti prodejen pomohl automatizovat jednodušší procesy jako zpracovávání stornovaných objednávek nebo vracení plateb za storna objednávek, která přicházela z různých kanálů (chatbot, mailbot nebo automatický hlasový systém IVR).

V tomto případě robot po obdržení žádosti zákazníka autonomně vstoupí do informačního systému, aby prověřil potřebné informace (například jestli už bylo zboží vydáno, odesláno kurýrem nebo na převzetí do přepravy teprve čeká). Pak vyhodnotí typ storna, zkontroluje, jestli proběhla platba a také prověří případnou úhradu stornované objednávky dárkovým nebo slevovým poukazem. Po vyhodnocení všech podmínek klientovi automaticky vrátí platbu, informuje ho o zpracování žádosti a podle potřeby pošle na finanční oddělení informace o potřebě vystavit zákazníkovi nový poukaz.

Neomezené možnosti

Podobně se dají automatizovat i jiné procesy (například evidence faktur, příprava různých reportů na finančním oddělení nebo screening životopisů a vyřizování formalit, jako jsou přístupy při nástupu/odchodu zaměstnanců), které by mohly v dobách dalších očekávaných i neočekávaných nárůstů poptávek zajistit úroveň služeb, na jakou jsou zákazníci zvyklí.

Důležité je, že procesní automatizace prakticky nemá objemové limity. Softwarový robot se dá přizpůsobit jakémukoli množství transakcí, aby za všech okolností stihl všechno potřebné udělat včas.

Zamyslete se nad tím, které procesy jsou u vás citlivé na výpadek personálu nebo by mohly při výrazném nárůstu objednávek, žádostí a jakýchkoli jiných požadavků ze strany zákazníků ohrozit kontinuitu provozu. Vedle samotného zavedení robotické automatizace firemních procesů vám tým Soitronu pomůže také analyzovat, pro které z nich je RPA nejvhodnější.

3 otázky, které je potřeba zodpovědět před nasazením RPA

Pokud jste se někdy zajímali o robotickou procesní automatizaci (RPA), určitě znáte její přínosy – od možnosti zvýšit produktivitu až po snížení nákladů a zlepšení efektivity.

Softwarový robot nikdy nespí, proto šetří množství času a urychluje procesy, ale také zbavuje lidi časově náročných rutinních úkonů a díky tomu umožňuje zkvalitnit služby poskytované zákazníkům nebo občanům a zvýšit spokojenost zaměstnanců.

Jako každá technologie ale ani RPA nedokáže všechno a pro úspěšný výsledek jejího nasazení je nutné splnit některé nezbytné předpoklady. Tady jsou tři základní věci, které je potřeba uvědomit si ještě před samotnou implementací RPA.

1. Bez vstupních dat to nepůjde

RPA potřebuje data v elektronické podobě – s papírovými dokumenty pracovat nedokáže. Pokud tedy chcete softwarem zautomatizovat například zpracování písemných stížností zákazníků nebo faktur přijatých tradiční poštou, budete je nejdřív muset převést do digitální podoby

Ideální je, když jsou vstupní data v takzvané strukturované podobě, tedy uspořádaná předem stanoveným způsobem. Právě nestrukturovaná podoba dat, která ve firmách i na úřadech převažuje (například e-maily, ale také audiozáznamy, videa nebo fotografie, včetně digitalizovaných formulářů vyplněných ručně), může vypadat jako hlavní překážka efektivního zavedení RPA.

Podoba dat nevhodná k robotickému zpracování ale není neřešitelný problém. Papírové dokumenty se dnes dají celkem spolehlivě „přečíst“ pomocí technologie na rozpoznávání písma (OCR). Existují také obdobná řešení na přepis audiozáznamů pořízených v kontaktních centrech do textové podoby.

2. Softwarový robot nemá mozek

Robotický software umí zpracovat všechno, na co je naprogramovaný, ale nemá inteligenci a neumí se sám od sebe učit. Proto od něj nemůžete očekávat, že bude odpovídat na otázky, na které neexistuje jednoznačná odpověď. Ty totiž vyžadují citlivé posouzení člověkem, které robot nedokáže nahradit.

Například při schvalování úvěrů nebo jakýchkoli žádostí, u kterých žadatel některá kritéria splňovat může, a jiná nemusí, by automatické zamítnutí mohlo znamenat ztrátu příležitostí nebo nespokojenost klientů. Proto je při automatizovaném schvalování žádostí v některých případech potřeba využít také odborný názor zkušeného pracovníka, který může být zčásti založený i na pocitu.

Potřeba lidského úsudku a rozhodování v některých fázích procesu ale nemusí automaticky znamenat, že daná činnost není vhodná pro automatizaci. Znamená jenom to, že k automatizovanému procesu zpracování je k robotům občas nutné přizvat člověka. Dá se to vyřešit třeba vyskakovacím oknem, které se odpovědnému pracovníkovi objeví na ploše, když si robot s něčím neví rady nebo nemá potřebnou kompetenci.

Chybějící inteligenci RPA je také možné vynahradit zakomponováním prvků umělé inteligence a strojového učení. V takovém tandemu se softwarový robot dokáže adaptovat a umí vyvíjet rozhodování na základě širšího kontextu a minulých zkušeností.

3. Integrace je nezbytná

Efektivní využití RPA může někdy vyžadovat zpracování velkých objemů dat v různých formátech a z různých zdrojů. Týká se to třeba účetních oddělení a přijímaných faktur, na kterých bývají jednotlivé údaje uvedené na různých místech. Aby je software dokázal přečíst, musí mít sjednocenou podobu nebo se robot musí přizpůsobit čtení každé požadované podoby.

Ani rozmanitost formátů nebo zdrojů dat není nepřekonatelná překážka. Jde spíš o komplikaci, se kterou je třeba počítat při určování celkové pracnosti a vyčíslování nákladů vůči přínosům, případně při rozhodování, které procesy se vyplatí automatizovat, a u kterých už nemusí být návratnost investic adekvátní.

Při uvažování o omezeních a možných překážkách pro zavedení RPA je zároveň dobré si uvědomit, že samotný softwarový robot neřeší podstatu nefunkčních nebo neefektivních procesů. V Soitronu proto ještě před automatizací analyzujeme příslušné postupy a v případě potřeby navrhujeme jejich vylepšení pomocí nástrojů managementu podnikových procesů.

Pokud přemýšlíte o RPA, najděte si partnera, který nejen dobře zná předpoklady úspěšného zavedení robotické automatizace, ale poskytuje i široké portfolio služeb, včetně integrace a procesního managementu, které mohou být pro smysluplné využití RPA nezbytné.

Data z lokalizace dovedou zákaznické služby k dokonalosti

MARTIN ČAPRNKA

Způsoby naší práce se po karanténě změní. A změní se i naše kanceláře. Shoduje se na tom pořád víc lidí i firem. Nikdo ale zatím nedokáže říct JAK. Řešením může být lokalizace, respektive data, která z něj získáme. Pojďme zjistit, co všechno nám můžou říct a ve kterých dalších oblastech může být analytika užitečná.

Potřebujeme tak velký prostor, nebo by nám stačil menší? A nebylo by lepší mít místo některých stolů další zasedačku? Podobné otázky si firmy začaly klást dávno předtím, než jsme hromadně přešli na home office. K odpovědím se dá dopracovat dvěma způsoby – uděláte intuitivní rozhodnutí, a když vám nic nepřinese, změníte ho. Riskujete ale zbytečné náklady a frustraci zaměstnanců.

Druhou možností je změna založená na datech. Už dnes je na základě zařízení připojených k WiFi možné zjistit, kolik lidí ve firmě skutečně je nebo jak dlouhou dobu tam tráví. Kvalita dat se ale dá posunout ještě o krok dál. Můžete se podívat, která oddělení spolu nejčastěji spolupracují, které místnosti jsou nejvytíženější nebo třeba zjistit, jestli je kapacita kuchyňky dostačující. Výsledkem pak může být nejen snížení nákladů za nájem prostor, ale i lepší rozvržení kanceláře a úspora času stráveného přesuny mezi (zbytečně vzdálenými) odděleními.

OD ZÁKLADNÍ ANALÝZY AŽ PO UMĚLOU INTELIGENCI

Analytika se dá samozřejmě využít i v mnoha dalších oblastech. Představte si například návštěvníky muzea, hradu nebo zoo. Díky určování polohy je možné zjistit, jestli si expozici prohlédli celou, jestli pokračovali i do dalších částí muzea nebo hradu, jestli navštívili prodejnu suvenýrů nebo kde strávili nejvíc času. Cílem není sledování ale vyhodnocení toho, co přesně lidé chtějí a následné přizpůsobení služeb. Muzeum nebo hrad pak může upravit rozmístění expozic nebo cíleně informovat o svých nových výstavách a umístit propagační materiály tam, kde se pohybuje nejvíc návštěvníků.

Velký potenciál má analytika i v nákupních centrech nebo rekreačních střediscích, jako jsou lyžařské areály, aquaparky a zábavní parky. Právě tam se pohybuje velké množství lidí, kterým je bez analýzy opravdu těžké ušít nabídku na míru. Určování polohy ale umožňuje vyhodnotit, jaké služby a v které části parku nebo centra chtějí využívat. Pokud se do procesu vyhodnocování přidají i další data (například z aplikace konkrétní provozovny), možnosti personalizace služeb se ještě rozšíří.

V takovém případě ale platí, že čím víc dat, tím složitější bude jejich vyhodnocování. Při kombinaci různých zdrojů různých dat se proto stále častěji využívá umělá inteligence (AI). Dokáže totiž data nejenom efektivně vyhodnotit, ale také navrhnout jejich nejlepší využití a zrealizovat ho. Může za vás například oslovit zákazníka – ať už SMS zprávou, e-mailem nebo zprávou v aplikaci, případně navrhnout klasickou poštovní zásilku. Notifikace umí přizpůsobit předvolbám konkrétního uživatele a dokáže je posílat tak, aby byly co nejúčinnější – třeba když je uživatel poblíž prodejny. Umělá inteligence se navíc dokáže sama učit a zlepšovat výsledky.

ZAUJALA VÁS TÉMA LOKALIZAČNÍ SLUŽBY?

Přečtěte si naše další články o lokalizaci:

CHCETE VĚDĚT VÍCE?

Máte zájem o analýzu dat z lokalizace? Máte-li otázky týkající se využití ve vaší společnosti, nechte nám váš kontakt a naši specialisté vám rádi pomohou v rámci nezávazné konzultace.

Martin Čaprnka

Network Presales Team Leader

martin.caprnka@soitron.com

Určování polohy předmětů zachraňuje životy a odhaluje zloděje

Pod určováním polohy si většina lidí představí GPS ve svém mobilu. Vedle pohybu osob se ale dá sledovat i poloha zboží nebo zařízení, a to s přesností na několik metrů až po několik centimetrů. Výsledkem může být nejen efektivnější provoz, ale i víc zachráněných životů. Pojďme se podívat, kdy a proč je výhodné vědět, kde se konkrétní věc nachází.

KDYŽ SE TO (NE)HÝBE, JE TO DOBŘE

Sledování předmětů se běžně využívá například v průmyslu a logistice. Určování polohy pomáhá omezovat prostoje a zefektivňovat výrobní procesy, ale může sloužit i jako ochrana proti krádeži. Při optimalizaci se hodí, když se zboží co nejvíc hýbe a nestojí ve skladu, ale v případě krádeže je to naopak – pokud zachytíme pohyb zboží, které by se hýbat nemělo, můžeme v reálném čase odhalit zloděje.

MÉNĚ PŘÍSTROJŮ, VÍCE OŠETŘENÝCH

V nemocnicích může určování polohy pomáhat se sledováním přenosných zařízení, jako jsou například rentgeny nebo ultrazvukové přístroje (sono). Oddělení, která přístroje nepotřebují neustále, je tím pádem můžou sdílet. Stačí jenom v reálném čase zjistit, kde se aktuálně nacházejí. Sníží se tak zbytečné náklady a ušetřené prostředky je možné použít jinde. A ošetřování pacientů se díky efektivnímu určování polohy zrychlí, což může zachraňovat životy.

JAKOU TECHNOLOGII SI VYBRAT?

K určování polohy se dají používat různé technologie – od klasické WiFi přes speciální statické senzory Bluetooth až po UWB (Ultra-Wideband). Výběr záleží na tom, co je cílem – co chceme sledovat, k čemu chceme technologii následně využívat a s jakou přesností potřebujeme znát polohu. Pokud nám například vyhovuje rozsah deseti metrů, stačí použít WiFi. K určení polohy s přesností na několik centimetrů ale musíme použít zmíněný Ultra-Wideband, který dokáže určit i to, v jaké výšce se příslušný předmět nachází (například na polici ve skladu).

ZAUJALA VÁS TÉMA LOKALIZAČNÍ SLUŽBY?

Přečtěte si naše další články o lokalizaci:

CHCETE VĚDĚT VÍCE?

Máte zájem o lokalizační služby? Máte-li otázky týkající se jejich využití ve vaší společnosti, nechte nám váš kontakt a naši network specialisté vám rádi pomohou v rámci nezávazné konzultace.