Průmysl Archivy - Strana 3 z 3

České firmy stále nechrání své řídící systémy. Počet těch veřejně dostupných z internetu stoupl od začátku roku o 40 %

České firmy nemyslí na bezpečnost svých interních systémů. Vyplývá to z dat společnosti Soitron a jejího bezpečnostního oddělení Void SOC. Jen od začátku roku 2021 do dnešních dnů přitom počet dostupných různých zařízení z internetu stoupl o 40 %. Průmyslové systémy se stávají lákadlem pro hackery, kteří mohou zneužít slabin nedostatečného zabezpečení, získat data a omezit provoz nejen soukromých firem, ale i důležitých vodních zdrojů a elektráren.

České průmyslové firmy ve velkém přecházejí na automatizované řídicí systémy. Na tom by nebylo nic neuspokojivého, protože vzdálený přístup je dnes běžně využívanou metodou pro sledování nejen výrobních technologií nebo logistiky zásobování výroby, ale například i malých vodních či solárních elektráren. Zabezpečení těchto systémů však pokulhává.

První průzkum společnosti Soitron provedený týmem analytiků Void SOC (Security Operations Center) ukázal, že až 1580 průmyslových podniků v České republice a 509 na Slovensku má svoje průmyslové řídicí systémy (tzv. ICS) dostupné na internetu bez jakéhokoliv zabezpečení. Společnost Soitron identifikované firmy na toto bezpečnostní riziko ihned po odhalení upozornila. Ani po roce ale většina firem problém nevyřešila a jejich systémy jsou stále volně dostupné. Celkový počet „otevřených“ ICS se v ČR od začátku roku 2021 zvýšil o 40 %.

*V grafu je názorně ukázáno, kolik ICS na území ČR a SR je k dnešnímu dni veřejně dostupných z internetu. Rozděleny jsou podle 8 nejpopulárnějších protokolů. Zdroj: Void SOC*

„Sednout si k počítači a napadnout takhle nezabezpečenou vodní elektrárnu či automatizovaný řídicí systém není nic složitého. V současné chvíli evidujeme například jeden pivovar, který dokonce přešel na novější verzi průmyslového systému, ale stále není zabezpečený. Výrobní linku tak lze z internetu například úplně zastavit,“ popisuje Martin Lohnert ze Soitronu.

Výrobní linka v pivovaru. Zdroj: Void SOC

Vodní zdroj chtěli otrávit louhem

Problém s nedostatečně chráněnými systémy je celosvětový. Médii nedávno prošla informace o útoku v americkém městě Oldsmar na Floridě. Ukázal, že ohrožené mohou být i zdroje pitné vody. Hackeři se nabouráním do systému pokusili otrávit louhem zásobárnu vody pro 15 tisíc lidí žijících nedaleko Tampy Bay.

„Automatizovaný systém zde měli velmi špatně zabezpečený. Hackeři se připojili do počítače na regulaci vody, bez jakéhokoliv složitého know-how. Stačilo jim použít běžnou aplikaci a heslo, které v minulosti uniklo a nebylo změněno.,“ podotýká Martin Lohnert a pokračuje: „Případ z USA je ale jen špičkou ledovce. Situace je v realitě mnohem horší – co se týče zabezpečení i počtu incidentů. Pochopitelně, ne každý napadený subjekt se chce hackerským útokem „vytahovat.“ A naše průzkumy ukazují, že průmyslné řešení často nemají ani jen to zabezpečení heslem. Netroufnu si ani odhadnout, kolik řídicích systémů na světě lze ovládat přes webovou stránku“.

Subjekty tratí miliony korun

Zjištěné útoky, nejen do průmyslových systémů, stojí subjekty velké sumy peněz. Škoda po loňském malware útoku na nemocnici v Brně dosahuje řádově stovek milionů korun. Další napadenou, tedy Benešovskou nemocnici, zhruba padesát milionů. Stranou zájmu nestojí ale ani státní instituce. V březnu letošního roku hackeři napadli ministerstvo práce a sociálních věcí a pražský magistrát. Šlo o masivní kybernetický útok na systémy veřejné správy. Rozsah škod se teprve analyzuje.

Jak se chránit před útokem?

Podstatný je aktivní přístup firem k otázce ochrany jejích systémů před kybernetickými hrozbami. Nezbytné je také nastavit a pravidelně kontrolovat procesy zaměřené na zajištění kybernetické bezpečnosti ve firmě. „Stejně důležitý je reakční čas, pokud monitoring kybernetické bezpečnosti zachytí průnik do systémů firmy. Ne každý incident musí skončit špatně, tedy pokud se začne situace řešit okamžitě, jak vznikne. Minimálně tím, že se pokusíte minimalizovat škody, například odpojením napadeného zařízení v provozu. Jednoduše řečeno by všichni měli začít brát bezpečnost vážně,“ říká závěrem Martin Lohnert. Odpovědi na otázky, co dělat před útokem a po útoku, jsou podrobně popsány ve článku: Víte, na co se ptát, pokud jste obětí kyberútoku?

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

Zeptejte se vašich strojů a výrobních zařízení, jak se cítí

Výrobní linky na sebe dnes dokážou prozradit překvapivě hodně věcí, a to úplně automaticky. Tak je nechte mluvit – ušetříte náklady na údržbu a vyhnete se zbytečným odstávkám výroby.

Už od časů průmyslové revoluce se výrobní manažeři a technici údržby snaží dopátrat, v jakém technickém stavu jsou jejich stroje a výrobní zařízení, aby – v ideálním případě – mohli předpovídat poruchy a plánovat servis.

Experti na výrobu ale zároveň dávno vědí, že k tomu potřebují mít správné údaje, které se dají získat jenom měřením.

Prvopočátky snímačů

V některých továrnách se vibrace strojů sledovaly už na začátku minulého století. Pomocí jednoduchých snímačů se měřilo, jestli chvění nevybočuje z předepsaného rámce, což by mohlo poukazovat na technické problémy.

Postupně začaly některé podniky sledovat i další veličiny a parametry. V oleji používaném do pohonů například zjišťovaly přítomnost nežádoucích látek. Pomocí infračervené termografie (IR) a analýzy zvukových vln (AE – acoustic emission) zase odhalovaly opotřebení různých komponent. Potřeba včasného odhalování problémů v motorech dala v 70. letech minulého století vzniknout také technice MCSA (Motor Current Signature Analysis), která umožňuje odhalit zejména nastupující problémy s rotory.

Bez ohledu na fyzikální princip nebo měřenou veličinu byly ale všechny techniky sběru dat v minulosti složité a časově náročné, protože se údaje sbíraly manuálně a někdy vyžadovaly i značnou odbornost.

Při rozpoznávání neobvyklých zvuků strojů se někteří operátoři výroby například stávali experty na poslech. Rozpoznávat anomálie sluchem, navíc často v hlučném prostředí, ale nikdy nebylo snadné a některé zvuky, které signalizují blížící se technické problémy, člověk nezachytí vůbec.

Co se změnilo

Dnešní možnosti monitorování a vyhodnocování „zdravotního stavu“ strojů, zařízení, klíčových komponent nebo i celých linek se s těmi z minulosti nedají srovnávat, a to ze dvou důvodů. Prvním je výrazné zlepšení možností měření a druhým dostupnost technologií průmyslového internetu věcí pro přenos, zpracovávání, ukládání a pokročilou analýzu dat. Možnosti měření zlepšuje plejáda senzorů, které dnes dokážou měřit teplotu, tlak, průtok, mechanické veličiny, jako jsou poloha, rychlost nebo zrychlení, a také elektrické a magnetické veličiny. Některé fungují na mechanickém principu a sledují například tepelnou roztažnost, setrvačnost vůči ose nebo odstředivou sílu. Jiné můžou být odporové, indukční, magnetické nebo ultazvukové.

Senzory jsou dnes cenově dostupné a nejenže dokážou měřit skoro cokoli, ale navíc můžou být i inteligentní. To znamená, že v sobě mají kromě měřicího elementu i obvody pro úpravu signálu s mikroprocesorem a jsou schopné komunikovat s okolím.

Vedle nebývalé dostupnosti senzorů jsou důležitým předpokladem pro efektivní a rozsáhlé měření také průmyslový internet věcí, a především analytický software. Tato kombinace otevírá dveře k automatizované expertní analýze dat z výroby, která může probíhat i v reálném čase.

Znalosti ukryté v datech

Co všechno se dá zjistit z dat, která senzory z výroby neúnavně shromažďují? Odpovědní pracovníci mají okamžité informace o vzniklých problémech i o hrozících poruchách, které se zatím neprojevily. A to dokonce s přesným označením problémové komponenty, například ložiska, hnacího hřídele, spojky, oběžného kola, řemenu, statoru nebo rotoru.

Schopnost včas identifikovat případné poruchy a předcházet tím nepředvídaným odstávkám výroby je ještě naléhavější kvůli postupující automatizaci a digitalizaci, které se stávají nedílnou součástí výrobních procesů v mnoha továrnách.

V Soitronu máme rozsáhlé zkušenosti s různými aplikacemi IoT řešení v průmyslu, a pokud vás toto téma zajímá nebo je pro váš podnik aktuální, rádi vám pomůžeme.

Článek vznikl ve spolupráci s IoT týmem a Martinom Valaškom.

3 otázky, které je potřeba zodpovědět před nasazením RPA

Pokud jste se někdy zajímali o robotickou procesní automatizaci (RPA), určitě znáte její přínosy – od možnosti zvýšit produktivitu až po snížení nákladů a zlepšení efektivity.

Softwarový robot nikdy nespí, proto šetří množství času a urychluje procesy, ale také zbavuje lidi časově náročných rutinních úkonů a díky tomu umožňuje zkvalitnit služby poskytované zákazníkům nebo občanům a zvýšit spokojenost zaměstnanců.

Jako každá technologie ale ani RPA nedokáže všechno a pro úspěšný výsledek jejího nasazení je nutné splnit některé nezbytné předpoklady. Tady jsou tři základní věci, které je potřeba uvědomit si ještě před samotnou implementací RPA.

1. Bez vstupních dat to nepůjde

RPA potřebuje data v elektronické podobě – s papírovými dokumenty pracovat nedokáže. Pokud tedy chcete softwarem zautomatizovat například zpracování písemných stížností zákazníků nebo faktur přijatých tradiční poštou, budete je nejdřív muset převést do digitální podoby

Ideální je, když jsou vstupní data v takzvané strukturované podobě, tedy uspořádaná předem stanoveným způsobem. Právě nestrukturovaná podoba dat, která ve firmách i na úřadech převažuje (například e-maily, ale také audiozáznamy, videa nebo fotografie, včetně digitalizovaných formulářů vyplněných ručně), může vypadat jako hlavní překážka efektivního zavedení RPA.

Podoba dat nevhodná k robotickému zpracování ale není neřešitelný problém. Papírové dokumenty se dnes dají celkem spolehlivě „přečíst“ pomocí technologie na rozpoznávání písma (OCR). Existují také obdobná řešení na přepis audiozáznamů pořízených v kontaktních centrech do textové podoby.

2. Softwarový robot nemá mozek

Robotický software umí zpracovat všechno, na co je naprogramovaný, ale nemá inteligenci a neumí se sám od sebe učit. Proto od něj nemůžete očekávat, že bude odpovídat na otázky, na které neexistuje jednoznačná odpověď. Ty totiž vyžadují citlivé posouzení člověkem, které robot nedokáže nahradit.

Například při schvalování úvěrů nebo jakýchkoli žádostí, u kterých žadatel některá kritéria splňovat může, a jiná nemusí, by automatické zamítnutí mohlo znamenat ztrátu příležitostí nebo nespokojenost klientů. Proto je při automatizovaném schvalování žádostí v některých případech potřeba využít také odborný názor zkušeného pracovníka, který může být zčásti založený i na pocitu.

Potřeba lidského úsudku a rozhodování v některých fázích procesu ale nemusí automaticky znamenat, že daná činnost není vhodná pro automatizaci. Znamená jenom to, že k automatizovanému procesu zpracování je k robotům občas nutné přizvat člověka. Dá se to vyřešit třeba vyskakovacím oknem, které se odpovědnému pracovníkovi objeví na ploše, když si robot s něčím neví rady nebo nemá potřebnou kompetenci.

Chybějící inteligenci RPA je také možné vynahradit zakomponováním prvků umělé inteligence a strojového učení. V takovém tandemu se softwarový robot dokáže adaptovat a umí vyvíjet rozhodování na základě širšího kontextu a minulých zkušeností.

3. Integrace je nezbytná

Efektivní využití RPA může někdy vyžadovat zpracování velkých objemů dat v různých formátech a z různých zdrojů. Týká se to třeba účetních oddělení a přijímaných faktur, na kterých bývají jednotlivé údaje uvedené na různých místech. Aby je software dokázal přečíst, musí mít sjednocenou podobu nebo se robot musí přizpůsobit čtení každé požadované podoby.

Ani rozmanitost formátů nebo zdrojů dat není nepřekonatelná překážka. Jde spíš o komplikaci, se kterou je třeba počítat při určování celkové pracnosti a vyčíslování nákladů vůči přínosům, případně při rozhodování, které procesy se vyplatí automatizovat, a u kterých už nemusí být návratnost investic adekvátní.

Při uvažování o omezeních a možných překážkách pro zavedení RPA je zároveň dobré si uvědomit, že samotný softwarový robot neřeší podstatu nefunkčních nebo neefektivních procesů. V Soitronu proto ještě před automatizací analyzujeme příslušné postupy a v případě potřeby navrhujeme jejich vylepšení pomocí nástrojů managementu podnikových procesů.

Pokud přemýšlíte o RPA, najděte si partnera, který nejen dobře zná předpoklady úspěšného zavedení robotické automatizace, ale poskytuje i široké portfolio služeb, včetně integrace a procesního managementu, které mohou být pro smysluplné využití RPA nezbytné.

Průmyslová výroba jako snadný cíl hackerů: Některé firmy ani netuší, jak moc jsou ohrožené

Můžou sledovat celý průběh výroby, zastavit ji nebo firmu od jejího řízení úplně odstřihnout. I tak to může dopadnout, když se do průmyslového podniku nabourají hackeři. Kybernetická bezpečnost je ve slovenských a českých průmyslových podnicích jednou z posledních priorit, protože prvořadá je produkce. Výrobní společnosti přitom útočníky lákají pořád víc.

V roce 2015 zůstalo na Ukrajině bez elektřiny 225 000 domácností. Několikahodinový výpadek byl výsledkem koordinované akce skupiny hackerů, kterým se podařilo proniknout do systémů tří distribučních společností. Zatímco v tomto případě šlo o poměrně sofistikovaný útok, u nás by na ochromení výroby v některých podnicích stačilo podstatně menší úsilí. Řada průmyslových podniků včetně elektráren, mrazíren nebo drůbežáren totiž kybernetickou bezpečnost zanedbává.

ZAPLAŤTE, JINAK ZASTAVÍME VÝROBU

Loňský průzkum společnosti Soitron provedený týmem analytiků Void SOC (Security Operations Center) ukázal, že až 509 průmyslových podniků na Slovensku a 1580 v České republice má svoje průmyslové řídicí systémy (tzv. ICS) dostupné na internetu. Bez hackování tak bylo možné sledovat průběh jejich výroby, teploty v jednotlivých skladech mrazíren nebo kvalitu vypouštěných odpadních vod. U jedné fotovoltaické elektrárny měli návštěvníci dokonce přístup ke změně hesla – a to bez jakékoli námahy.

NÁS SE TO NETÝKÁ

Ačkoli si některé průmyslové firmy v Čechách a na Slovensku myslí, že kyberútočníky nezajímají, není to pravda. Když se hacker dostane například k informacím o výrobě, které by mohly zajímat konkurenci, nebo má možnost celou produkci zastavit, získává ideální pozici k vydírání. Spousta firem je v takových případech bezmocná a útočníkovi raději zaplatí. Kromě zastavení výroby nebo úniku důležitých informací může mít hackerský útok i další důsledky – finanční ztráty, poškození strojů a produktů, škody na životním prostředí, ohrožení životů, reputační riziko a jiné.

VYSOKÝ DLUH V OBLASTI BEZPEČNOSTNÍCH TECHNOLOGIÍ

Jedním z důvodů, proč jsou průmyslové podniky tak špatně chráněné, je i dlouhý životní cyklus jejich technologií. Výrobní stroje často slouží deset a více let, takže celkem logicky nejsou připravené na digitalizaci. Problémy pak nastávají, když se podniky snaží tyto starší stroje postupně „automatizovat“. Přidávají k nim různá zařízení na ovládání nebo sledování výroby (např. teploty, počtu určitých úkonů a dalších), která jsou připojená k internetu. Právě taková zařízení ale obvykle nedokážou odolávat dnešním kybernetickým hrozbám.

Vedení podniku v tom vidí obrovskou výhodu – výroba je plně automatizovaná. Pokud ale nejsou tyto nové digitální technologie dostatečně chráněné, stávají se z nich otevřené dveře pro hackery. Obecně se dá říct, že značná část výrobních podniků neinvestuje do bezpečnosti průběžně a jejich „technologický dluh“ tak pořád narůstá.

ZAUJALO VÁS TÉMA KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI?

Přečtěte si naše další články na toto téma:

MÁTE DALŠÍ DOTAZY?

Potřebujete pomoci s kybernetickou bezpečností ve vaší společnosti? Nechte nám váš kontakt a naši specialisté vám rádi pomohou v rámci nezávazné konzultace.

KONTAKTUJTE NÁS

Čeští zemědělci zavádějí „chytré“ technologie, ale vracejí se i tradiční postupy

Nejen s vodou, ale i s ostatními energiemi se zemědělské podniky snaží šetřit. Firmy i vědecké instituce proto pro ně testují nové technologie. Zároveň se vracejí k tradičním postupům, kam patří obnovování remízků a mokřadů, či k pěstování odolnějších plodin.

Jednou ze společností, které zavádějí nové technologie, je firma Soitron. V Agrodružstvu Miroslav na Znojemsku, které chová dobytek i pěstuje plodiny, loni jako v prvním zemědělském podniku nainstalovala čidla pro přesné měření spotřeby energií. Senzory teď měří spotřebu elektřiny, ale počítá se i se sledováním spotřeby vody a výhledově i kvality půdy.

“Celý systém je postavený na optimalizaci odběru elektrické energie. Další úlohou je měření podílu nákladů za energii v produktech. Tedy jak spotřebovaná energie ovlivňuje cenu zemědělského produktu v přepočtu na litr, kilogram nebo na kus.” vysvětluje Radim Klabal, manažer oddělení cloud & aplikací společnosti Soitron.

ČÍST DÁLE

Jak na dálku odstavit IT systémy elektráren nebo pivovaru v Česku

JAN SEDLÁK, spolupracovník redakce Ekonom

Chcete se dostat do řídicích průmyslových systémů továren, elektráren a dalších libovolných subjektů a tam působit neplechu, případně se jen nenápadné dívat? Týdeník Ekonom přináší rychlokurz pro začátečníky zdarma. Zajděte na webovou stránku www.shodan.io, které se přezdívá Google pro internet věcí (IOT), využijte všemožných filtrů parametrů a je to – na dálku uvidíte zařízení připojená k internetu a díky jejich zranitelnostem se do nich lze vlomit.

Toto nemá být nabádání k trestné činnosti, ale pouze poukázání na to, že veřejně přístupných IOT přístrojů s možností jejich zneužití je obrovské množství, a že mohou znamenat značný problém v kybernetické bezpečnosti nejenom na úrovni firem a organizací, ale také států.

A problém to skutečně je. Ukazuje se, že v České republice je minimálně 1600 vysoce zranitelných řídicích systémů (takzvaná PLC nebo ICS), které je možné běžné najít na internetu, číst z nich údaje a získat k nim anonymní přístup bez znalosti jména a hesla. Ovládnutí takových jednotek pak může mít fatální dopady na fungování daných soukromých i státních společnosti.

Slovenská kyberbezpečnostní společnost Void SOC nedávno v Česku udělala technický průzkum a zjistila, že mezi zmiňovanými zranitelnými systémy jsou i výrobní linky, ovládací systémy některých elektráren nebo přistup ke kompletnímu ovládání jistého pivovaru. Tyto děravé systémy byly detekovány v 280 českých městech. Útoky na tuzemské nemocnice z posledních měsíců tak mohou potenciálně představovat jen špičku ledovce.

Jsou zde také průmyslové systémy označované jako SCADA, které jsou rovněž hojně rozšířeny a bezpečnostně podceněny. Řídicích systémů všeho druhu navíc bude přibývat. Koncept vládou vyzdvihovaného Průmyslu 4.0 je totiž postavený na chytrých strojích, které jsou připojeny do sítě a internetu, a jsou tedy zranitelné podobně jako běžné počítače nebo chytré telefony. Obecné se očekává, že trend ještě více rozvinou přicházející 5G sítě.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) už tyto skutečnosti začal zohledňovat.

Úroveň jako z roku 1991

Mezi zranitelnými IT systémy jsou výrobní linky, ovládací systémy elektráren nebo přístup k ovládání jistého pivovaru.

V nově připraveném Národním plánu Výzkumu a vývoje v Oblasti kybernetické a informační bezpečnosti za jednu z priorit označil bezpečnost průmyslových sítí a systémů v souvislosti s rozvojem internetu věci. „S narůstající digitalizací průmyslových sítí a SCADA systémů lze očekávat zvyšující se tlak na výzkum a vývoj ochranných nástrojů, které budou schopny lépe chránit komunikační a informační sítě,” uvádí úřad.

Aktuální situaci ale lze označit tristní. „Povědomí o kyberbezpečnosti v průmyslu je na úrovni povědomí o kyberbezpečnosti v běžném IT v roce 1991,“ nastiňuje Martin Lohnert z Void SOC. Příkladem může být jedna z fotovoltaických elektráren, k jejímuž ovládacímu systému se lze dostat přes web bez zadání jména a hesla. Ovládací rozhraní uživatele navíc vždy informuje, že žádné heslo není nastaveno a zda si skutečné přeje pokračovat bez něj. Takových případu je v rámci zmiňovaných 1600 systémů více a ignorují se tak zcela elementární bezpečnostní pravidla.

V rámci nezabezpečených systémů lze nalézt kontrolní prvky od všech předních světových společností, jako jsou Schneider Electric, ABB, Siemens, Honeywell, Rockwell Automation a další. Slabá úroveň zabezpečení ale většinou není způsobena chybami na jejich straně. Instalaci takových zařízení totiž řeší partneři, kteří ignorují bezpečnostní opatření. Útoky mohou přicházet rovněž přímo přes tyto partnery, kdy hackeři postupují tak, že napadnou jednu součást dodavatelského řetězce a pak postupují dále.

Problematických míst je více. Subjekty často k bezpečnosti přistupuji formou „co by si na nás kdo vzal” a zároveň v jednotlivých systémech neprovádí aktualizace softwaru. Zařízení v průmyslových systémech tak bývají zastaralá a zranitelná.

„SCADA systémy jsou dramaticky nezabezpečené,” popisuje Martin Uher ze společnosti CyberG, která v Řitce u Prahy provozuje „kybernetickou tělocvičnu”, kam firmy chodí trénovat obranu proti hackerským útokům. „Někdy společnosti používají tak staré verze systémů, že je máme problém do testovacího prostředí sehnat,” konstatuje Uher. Upozorňuje rovněž na přístup organizací ve stylu „nesahat na to, hlavně že to funguje” a ignorování skutečnosti. „Lidé, kteří se SCADA technologiemi pracují, byli dlouho přesvědčeni, že se jich bezpečnostní hrozby příliš netýkají, protože šlo o takzvané ostrovní instalace dříve nepřipojené k internetu,” doplňuje Uher.

Hacknutá žárovka…

Průmyslové systémy mohou pro útočníky představovat vstupní bod, skrze který se pak dostanou do dalších částí sítě. Průměrná doba odhalení takového útoku je 214 dní, kdy je možné v síti vyčkávat, pozorovat dění a postupovat hlouběji. Řídicí jednotky jsou zároveň součástí i zcela běžného vybavení, jako jsou klimatizace, odkud lze „přeskočit” dále.

To, jak se řídicí a IOT zařízení ke komplexním útokům využívají, nastiňuje Unicorn RedTeam. Jde o malou organizaci uvnitř české softwarové společnosti Unicorn, kterou si najímají banky a další instituce, aby vedla útoky na jejich infrastrukturu. Následné jim pak experti z „rudého týmu” předloží, co je špatné a co je třeba zlepšit.

Hackerským útokem lze například přehrát kávovar a ve firmě tak způsobit požár. Nebo se přes chytrou žárovku nabourat do počítačové sítě. RedTeam často postupuje jako ve špionážním filmu (focení monitorů zaměstnanců z hotelového pokoje naproti kancelářím banky a spol.), zároveň ale do své přípravy zahrnuje i monitoring IOT skrze zmiňovaný Shodan a další nástroje. IOT je důležitou části vybavení útočníka. „Typicky máme zakázáno unášet děti zaměstnanců, rozbíjet okna a zámky či cíleně útočit na členy představenstva. Jinak je to ale na nás,” nastiňují členové RedTeamu, kteří nechtějí být jmenováni.

S postupným rozvojem internetu věci se tento princip bude stávat čím dál větším problémem. Izraelská kyberbezpečnostní společnost Check Point například dokázala využít zranitelnosti v chytrých žárovkách Philips Hue (chytré jsou v tom, že umožňují přes mobil změnu barvy a podobně) připojených na internet. V žárovkách bylo možné převzít kontrolní jednotku a z té se pak dostat do dalších částí počítačové sítě.

„Philips jsme si pro testy vybrali z toho důvodu, že jde o obrovskou firmu, která hodně investuje do kyberbezpečnosti. Neměli jsme čas ani kapacity zkoušet další IOT žárovky, kterých je na trhu dost, ale zranitelnosti bychom stoprocentně našli všude,” popisuje pro Ekonom Itzik Feiglevitch z Check Pointu, který se na pokusu podílel.

… nebo kávovar

Podobný kousek se podařil českému Avastu, jehož výzkumníci hacknuli běžný kávovar. „Byli jsme schopni z něj udělat stroj, který rozesílá ransomware s žádostí o platbu. Také jsme byli schopni kávovar použít jako bránu ke sledování všech zařízení připojených v domácí síti,” popisuje Martin Hron z Avastu s tím, že se útokem rovněž kávovar dal přehřát a šlo tak potenciálně způsobit požár.

Avast ve svém průzkumu kromě jiného zjistil, že přes 42 procent českých domácností má alespoň jedno chytré zařízení zranitelné vůči útokům. Společnost si proto ve svém sídle v Praze na Pankráci koncem loňského roku postavila vlastní IOT laboratoř a internet věcí se stal jednou z důležitých částí jejího podnikání.

Podobně se na Slovensku internetu věci věnuje společnost ESET. Té se například v rámci výzkumu podařilo odhalit zranitelnosti centrálních řídicích jednotek, pomoci, kterých bylo možné zařízení v síti ovládnout, podstrkovat viry nebo odposlouchávat síť. ESET si také od agentury Median nechal udělat průzkum mezi českými uživateli. Ten ukázal, že 71 procent z nich má zařízení internetu věci připojená do stejné sítě jako běžné počítače a telefony. Tím se zvyšuje riziko útoku a odborníci pro IOT doporučují oddělenou síť.

Původně zveřejněné v týdeníku Ekonom, 25. 6. 2020
https://ekonom.ihned.cz/c1-66782140-jak-na-dalku-odstavit-it-systemy-elektraren-ci-pivovaru-v-cesku

Určování polohy předmětů zachraňuje životy a odhaluje zloděje

Pod určováním polohy si většina lidí představí GPS ve svém mobilu. Vedle pohybu osob se ale dá sledovat i poloha zboží nebo zařízení, a to s přesností na několik metrů až po několik centimetrů. Výsledkem může být nejen efektivnější provoz, ale i víc zachráněných životů. Pojďme se podívat, kdy a proč je výhodné vědět, kde se konkrétní věc nachází.

KDYŽ SE TO (NE)HÝBE, JE TO DOBŘE

Sledování předmětů se běžně využívá například v průmyslu a logistice. Určování polohy pomáhá omezovat prostoje a zefektivňovat výrobní procesy, ale může sloužit i jako ochrana proti krádeži. Při optimalizaci se hodí, když se zboží co nejvíc hýbe a nestojí ve skladu, ale v případě krádeže je to naopak – pokud zachytíme pohyb zboží, které by se hýbat nemělo, můžeme v reálném čase odhalit zloděje.

MÉNĚ PŘÍSTROJŮ, VÍCE OŠETŘENÝCH

V nemocnicích může určování polohy pomáhat se sledováním přenosných zařízení, jako jsou například rentgeny nebo ultrazvukové přístroje (sono). Oddělení, která přístroje nepotřebují neustále, je tím pádem můžou sdílet. Stačí jenom v reálném čase zjistit, kde se aktuálně nacházejí. Sníží se tak zbytečné náklady a ušetřené prostředky je možné použít jinde. A ošetřování pacientů se díky efektivnímu určování polohy zrychlí, což může zachraňovat životy.

JAKOU TECHNOLOGII SI VYBRAT?

K určování polohy se dají používat různé technologie – od klasické WiFi přes speciální statické senzory Bluetooth až po UWB (Ultra-Wideband). Výběr záleží na tom, co je cílem – co chceme sledovat, k čemu chceme technologii následně využívat a s jakou přesností potřebujeme znát polohu. Pokud nám například vyhovuje rozsah deseti metrů, stačí použít WiFi. K určení polohy s přesností na několik centimetrů ale musíme použít zmíněný Ultra-Wideband, který dokáže určit i to, v jaké výšce se příslušný předmět nachází (například na polici ve skladu).

ZAUJALA VÁS TÉMA LOKALIZAČNÍ SLUŽBY?

Přečtěte si naše další články o lokalizaci:

CHCETE VĚDĚT VÍCE?

Máte zájem o lokalizační služby? Máte-li otázky týkající se jejich využití ve vaší společnosti, nechte nám váš kontakt a naši network specialisté vám rádi pomohou v rámci nezávazné konzultace.

KONTAKTUJTE NÁS

Softwarový robot pomáhá firmám pružně reagovat v době pandemie

VIKTÓRIA LUKÁČOVÁ BRACJUNOVÁ

Vykonávají rutinní procesy. Jsou řešením na nedostatek lidských zdrojů. Pracují kdykoliv, mnohem rychleji a přesněji než nejvýkonnější zaměstnanci. Bez odmlouvání provádějí bezobslužně automatické scénáře. A aktuálně výraznou měrou pomáhají porazit koronavirus.

Tentokrát není řeč o zdravotnících, kteří nasazují své životy a veškerou energii do boje proti pandemii viru COVID-19, ale o softwarových robotech. Nejsou to klasičtí roboti tak jak je známe, tedy s lidskou tváří, ani z plastu a nejde ani o ty průmyslové, jde o roboty, kteří svůj život žijí ve výkonných serverech. Odborně se pro ně používá zkratka RPA – robotic proces automation neboli robotická automatizace procesů. Jde o neinvazivní a škálovatelnou technologii s rychlou implementací a návratností.

Mohlo by vás zajímat: Automatizace procesů jako lék na přetížený sociální či zdravotní systém.

Ve stále více konkurenčním prostředí je možnost přizpůsobit se jediným řešením, jak mohou podniky být o krok před svou konkurencí. Aby se dokázaly adaptovat, musí se rychle a efektivně rozhodovat. Až donedávna měli manažeři jen několik cenově nákladných možností, jak řešit problémy s efektivitou; mohli najmout více lidí, koupit řešení třetí strany anebo přizpůsobili svůj systém plánování podnikových zdrojů (ERP).

Robotická automatizace procesů představuje ohromnou příležitost k transformaci procesů, které jsou neefektivní. Díky nim mohou podniky zkrátit vývojové cykly a zvýšit účinnost za daleko nižší náklady. Hlavní výhodou softwarových robotů je jednoduchá a rychlá integrace do stávajících firemních systémů. Prakticky jakýchkoliv – robota umíme skamarádit s nejrůznějšími aplikacemi a softwarem. Trvá to jenom pár týdnů. I v menší firmě se investice zpravidla vrátí do půl roku.

ROI, tedy návratnost investice na zavedení RPA se pohybuje do 6 měsíců, u velkých projektů do 1,5 roku.

Využijte lidskou inteligenci lépe

Mnoho rutinních procesů zahrnující stále se opakující činnosti a pro lidi ubíjející úkoly mohou dělat RPA. Pokud se navíc práce rozdělí mezi roboty a zaměstnance, výsledky mohou být ohromující.

V současné době podniky bojují s nekonzistentní strukturou procesů. Data jsou ukládána do více systémů, což vyžaduje, aby zaměstnanci přesouvali informace z jednoho do druhého, ale také je neustále dokola aktualizovali a ověřovali. Automatizace je v tomto kroku obtížná, protože mnoho systémů nemá API (rozhraní, kterým mohou komunikovat dvě aplikace/systémy mezi sebou a vyměňovat si tak data), která umožňují snadnou integraci. S RPA mohou organizace nastartovat a automatizovat tyto procesy tak, aby fungovaly nejen bez API, ale také bez nutnosti něco měnit. API není totiž nutné. Technologie robotické automatizace procesů je totiž naprogramována tak, že si provede úkony obdobně, jak by to udělala obsluha – na pozadí pracují přímo v různých aplikacích, provádějí validace, kopírování informací, vkládají a přepisují data, otevírají e-maily včetně příloh, reportují, a to vše přesně podle předem nadefinovaného scénáře.

IT správci potom mohou nastavit své RPA platformě optimální počet robotů pro zpracování například reklamací, faktur či onboardingu (příchod a odchod zaměstnanců) apod. Právě při zavedení automatického onboardingu lze ve společnosti ušetřit třeba ročně i měsíc rutinní práce, vyvarovat se chyb a zaručit, že v době nástupu, bude mít zaměstnanec pro výkon své činnosti vše potřebné (notebook, založený e-mail, přístup do ERP apod.). Toho lze snadno dosáhnout v centralizovaném dashboardu, který se připravuje na míru. Podívejte se na příklad, jak jsme společnost Kofola zbavili mechanických prací ZDE.

Pokud oprostíme zaměstnance od rutinních procesů, mohou se věnovat jiným efektivnějším činnostem, které vyžadují hlubší myšlení nebo se mohou soustředit na vytváření budování vztahu se zákazníky.

Co RPA přináší?

ZVÝŠENÍ PRODUKTIVITY
RPA systém je schopen řešit úkoly kdykoliv 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
SNÍŽENÍ NÁKLADŮ
Zavedení RPA do procesů snižuje operativní náklady, šetří hodiny vykonávané práce.
ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY ZAMĚSTNANCŮ
Zaměstnanci se nemusí věnovat procesům s nízkou přidanou hodnotou, ale mohou se věnovat procesům, které si vyžadují více pracovní kreativity.
ŠKÁLOVATELNOST A EFEKTIVITA
RPA pomůže v organizaci lépe zvládnout nápor práce či sezónní výkyvy.
SNÍŽENÍ CHYBOVOSTI A VARIABILITY
RPA zvyšuje kvalitu zprocesování transakcí. Rovněž sníží variabilitu procesu na minimum.
ZLEPŠENÍ ZÁKAZNICKÉ ZKUŠENOSTI
RPA zefektivní a urychlí komunikaci či zpracování požadavků, zvyšuje spokojenost zákazníků.

CHCETE VĚDĚT VÍCE?

Zaujaly vás možnosti RPA? Pokud máte otázky týkající se automatizace procesů ve vaší společnosti, nechte nám váš kontakt a naši specialisté vám rádi pomohou v rámci nezávazné konzultace.

KONTAKTUJTE NÁS

Viktória Lukáčová Bracjunová

Business & New Technologies Products Development Manager
viktoria.bracjunova@soitron.com

Kravíny, seníky a chlévy v cloudu. Jak iot pomáhá našim zemědělcům

RADIM KLABAL

Zdražování vstupů do prvovýroby, stejně tak jako nedostatek lidí v zemědělské výrobě či na řídících pozicích vyvolává otázku, jak se s touto situací vypořádat. Odpověď přinášejí inteligentní technologie, které začínají být realitou i v slovenském a českém zemědělství. Farmáři začínají postupně využívat různé prvky průmyslu 4.0, které dovolují zvyšovat účinnost rostlinné a živočišné výroby.

Podívejme se blíže na jeden z nejnovějších způsobů, který může pomoci s řešením problémů ve vašem hospodářství. Je jím internet věcí, zkráceně IoT. Tzv. bezdrátová síť mnoha zařízení, které mezi sebou komunikují a usnadňují náš život a podnikání.

Co je iot a jak pomáhá zemědělcům farmařit?

S internetem věcí jsem se poprvé setkal díky článku, který vyprávěl příběh jistého Kevina Ashtona. Bylo to koncem devadesátých let a internet začínal být horkým tématem. Název The Internet of Things si tento vědec vybral proto, aby zaujal management společnosti, které prezentoval svůj nejnovější mikročip.

Představte si, že dobytek můžete označit inteligentními náušnicemi, které budou ukazovat pohyb a přesnou polohu vašich hospodářských zvířat. Kromě toho dostanete notifikaci na mobilní telefon, pokud zvíře překročí hranice farmy. Systém vás dokáže upozornit i na podezřelou aktivitu, například zlodějů. Takové řešení již v současnosti poskytuje australský startup Ceres Tag.

Na Slovensku a v Česku nezaostávají

S mým týmem se věnujeme řešením, která farmářům pomáhají automatizovat práci na farmě. Po mnoha rozhovorech v terénu jsme si uvědomili, že pro každé hospodářství jsou energie hlavní proměnnou, která určuje, zda se mu finančně daří. Aby bylo měření jejich spotřeby co nejpřesnější, farmářům nabízíme IoT zařízení v podobě senzorů. Díky nim se umíme přehledně podívat na náklady jednotlivých provozů.

Co to v praxi znamená? Na každý litr mléka nebo jeden kilogram váhy živého zvířete je nutná jistá dávka vody a elektřiny. Naše inteligentní senzory poskytnou farmáři informace, kolik ho produkce reálně stojí. Jinými slovy zjistí, kde by mohl ušetřit.

Naše inovace “ušijeme na míru” a nastavíme na potřeby konkrétního družstva, protože každé z nich má jedinečné potřeby a vyžaduje individuální přístup.

Bez technologií se neobejdeme

Termín Internet věcí v tomto roce slaví své 20. výročí. Celosvětové údaje IoT Analytics ukazují, že smart farmaření patřilo v roce 2018 mezi top 10 odvětví, ve kterých se realizují firemní IoT projekty. Trend naznačuje, že se nové technologie v zemědělství budou zavádět častěji. Vdyť už i telefonu se dnes umíme zeptat “Hey Google, what ‘s the weather today?”. V budoucnu na náš povel vystartuje celá flotila bezpilotních strojů. Nebo ne? Jisté však je, že i díky řešením dostupným na našem trhu, se slovenští a čeští farmáři mohou stát průkopníky zemědělství. Ne za deset let. Teď

Radim Klabal

Cloud & Applications Business Unit Manager

radim.klabal@soitron.com

IoT řešení v produkci potravin

Trend IoT (Internetu věcí) nebo pokud chcete chytrých řešení, neustále roste a nevyhýbá se ani oblasti zemědělství. Využívají se chytré stroje v kombinaci s GPS, precizní a přesné zemědělství. V Soitronu jsme tuto problematiku uchopili “po svém” a našli jsme několik oblastí, ve kterých umíme zemědělcům pomoci. Právě díky technologií mohou optimalizovat vstupní náklady či snížit ztrátovost zemědělské výroby.

Efektivní hospodáření s energiemi

Pro zemědělce je velkým nákladem právě elektřina, která není alokována na jednotlivé části provozů. Tím pádem ji nelze přesně rozpočítat. Díky možnostem, které poskytuje IoT hub a platforma Azure jsme našli nástroj, díky němuž umíme sbírat data a tvořit nad nimi různé přehledy. Umíme doplnit i umělou inteligenci AI a predikci. Dopředu tak upozorníme na skutečnosti, které ještě nejsou zjevné.

Naše řešení vycházejí z co nejpřesnějšího měření spotřeby elektřiny ve výrobě díky přesnému IoT senzoru. Ty nám umožňují dělit náklad přesně na jednotlivé provozy – například na výkrm prasat, chov býků na maso a další. V kombinaci s měřením spotřeby vody dokážeme získat konkrétní detailní náklad na daný provoz. Díky všemu jsme schopni přesně kvantifikovat celkové náklady na výrobu, např. 1 kilogram masa nebo na 1 litr mléka.

Pokud využijeme i data z předpovědi počasí, jsme schopni dokonce predikovat pomocí AI spotřebu i ve výrobě. Výsledky zobrazujeme v přehledných Dashboard. Na jejich přípravu využíváme nástroje Power BI. Díky němuž jsme velmi rychle schopni přizpůsobit řešení potřebám zákazníků.

Co tato řešení přinesou zemědělcům?

zvýšení samostatnosti v produkci domácích potravin

zlepšení konkurenceschopnosti zemědělců na evropském trhu

zvýšení efektivity, např. optimalizací smluv s dodavateli

ochranu před nekalými praktikami balení dovozových produktů do domácích obalů