News Tags: Zdravotnictvi

Automatizace procesů jako lék na přetížený sociální či zdravotní systém

Viktoria Lukáčová Bracjunová

VIKTÓRIA LUKÁČOVÁ BRACJUNOVÁ

Použití bezobslužných robotů (RPA) je velmi široké. Mohou například zpracovávat faktury, odesílat data do SAPu, zpracovávat pravidelné výpisy z bank, podávat žádosti, řešit reklamace, logistické procesy, zajistit distribuci dat z jednoho systému do více, dále data sbírat, vyhodnocovat je a následně je reportovat. Ve zdravotnictví například umí zaevidovat nové pacienty a u těch stávajících vyhledat určité korelace, které pomohou následně bojovat s onemocněními.

Aktuálně kvůli pandemii koronaviru zažívá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) obrovský nápor. Z nařízení vlády, která Česko uvedla do stavu karantény, totiž řeší nekončící příjem žádostí na ošetřování člena rodiny (OČR). ČSSZ zpracovává tyto požadavky na základě vystaveného rozhodnutí školy dítěte. Úředníci potom musí žádosti párovat s dalšími daty, prověřovat, zda jsou oprávněné (zda byly, nebo nebyly školy zavřené, od kdy do kdy) a provádět další úřední úkony. Dělat tyto úkony ručně, je nejen velice neefektivní, ale především velice zdlouhavý a ubíjející proces, přičemž i na pracovištích ČSSZ chybí celá řada úředníků, protože i oni sami se starají o své děti a jsou na ošetřovačce.

Podle konzultační společnosti McKinsey přibližně v 60 % povolání by mohla být alespoň jedna třetina základních činností automatizována.

Proces zpracování OČR se dá plně automatizovat

Proces zpracování je přitom možné plně automatizovat. Pokud by bylo nasazeno RPA, probíhalo by to následovně. Rodič vyplní formulář a pošle ho na e-mailovou adresu ČSSZ. Po jeho přijetí dojde k vyhledání v interním systému žadatele a nastartuje se proces validace kritérií. Postupně dojde k vyhodnocení, zda je osoba pojištěná a pokud ne, zjistí se, zda je pojištěný druhý rodič.

Dále automatizační robot rozpozná, zda má dítě méně jak 13 let a v případě, že je starší, potom vydá pokyn ke zjištění, zda je dostupné potvrzení od lékaře. Následuje prověření, zda zařízení, které dítě navštěvuje, je opravdu zavřené (například ne všechny školky jsou zavřené). Nechybí ani křížová kontrola, zda o OČR již na dítě nepožádal někdo jiný. Robot se na základě zjišťování postupně probere definovanými pravidly a rozhodne, zda pošle žádost na schválení. Pracovníkům ČSSZ posléze předloží žádosti, které splňují zadaná kritéria, čímž se sníží jejich vytížení. Tímto se eliminuje i chybovost, zaměstnanci mohou totiž něco opomenout. RPA se to stát nemůže.

Mohlo by vás zajímat: I malé automatizace mohou vést v době krize k velkým výnosům

Rychlejší testování na koronavir

Dalším příkladem nasazení RPA nejen v době koronaviru je využití přímo ve zdravotnictví, kde může výrazně urychlit mnohé rutinní práce. Ať už jde o zaevidování pacientů, vyhledání jejich anamnéz a následného testování a potvrzení o nakažení. Poptávka na testování v laboratořích je nyní obrovská a lidé čekají nejen v dlouhých frontách na provedení testu, než na ně přijde řada, ale také potom i na výsledek. Zdravotníci, ale i další dobrovolníci, dělají, co mohou. Řešení, jak jim ulehčit práci, existuje v podobě RPA.

Protokol na testování COVID-19 vyžaduje, aby byl pacient vyhledán ve zdravotním záznamu, ručně přidán do jiného systému určeného pro testování (pokud se v něm nenachází) a jakmile bude výsledek testu k dispozici, musí se výsledky ručně uložit zpět do systému a následně probíhá samozřejmě vyrozumění pacienta. Automatizovaný proces může významně přispět k redukci potřebného času, kdy pacient čeká ve frontě na příjmu k provedení testu – klidně to může být i několik hodin (například v Jižní Koreji uvádí, že je to až 6 hodin). Proto jedna z největších nemocnic v USA zřídila na tuto činnost RPA robota, nasazení robota jí trvalo 48 hodin. Zatímco administrativní úkony při testování jednoho člověka zaberou pracovníkům až tři minuty, robotovi to zabere maximálně 16 sekund. A to už je velká úspora času, pokud zpracováváte tisíce testovaných.

Jakmile uvidíte RPA v akci, uvědomíte si dvě věci. Za prvé, zpracování dat je rychlé. A za druhé, není to člověk, takže dokáže pracovat bez přestávky.

Současné procesy testování jsou zastaralé

Není přitom tajemstvím, že současné procesy kontroly infekcí jsou v mnohých zdravotnických organizacích po celém světě zastaralé. V nemocnicích a také v laboratořích, kde se provádí testování na COVID-19, musí být výsledky protokolovány a poté nahlášeny do centra pro kontrolu nemocí daného státu. Procesy, které musí učinit oddělení kontroly infekce, jsou postupné a zdlouhavé. Vytvořeny byly v roce 2003 během pandemie H1N1, známé také jako prasečí chřipka a vyžadují, aby se lékař přihlásil do systému (krevního testovacího systému), extrahoval data přes zabezpečené spojení a následně ručně zadával a dále pracoval s výsledky.

V normálních dnech trvá jedné sestře dvě hodiny týdně, než zadá všechny tyto informace. Při práci s COVID-19 však musí být výsledky testů hlášeny denně – a to nejen v pozitivních případech, ale při každém testu, což zabere 2 až 3 hodiny denně. Proto už vybrané zdravotní organizace na tuto činnost nasadily RPA roboty. Trvalo jim to ani ne týden a celý proces zautomatizovaly. Vytvořil se scénář logických kroků, následně se každý krok zautomatizoval – a to od extrahování dat, přes zadání přihlašovacích údajů pro zabezpečené přihlášení, až po následné uložení do síťové platformy. Tím došlo k „osvobození“ zdravotnického personálu od prostých úkonů, a tak se mohou naplno věnovat pacientům, díky čemuž jich odbaví více. Provozní efektivita najednou vyskočila na nový rekord.

RPA: lék pro přetíženou státní správu

V souvislosti se situací způsobenou COVID-19 je RPA doslova skvělé řešení na záchranu státní správy, zejména v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Nejenže by toto řešení výrazně pomohlo celému oboru, ale vlivem situace, která nastala, je zde automatizace opakujících se procesů a činností nutná. Ať už jde o situace v důsledku výpadku pracovních sil nebo způsobené zvýšením objemu (například zprocesování žádostí o OČR, administrativní prací v proplácení výkonů lékařů a nemocnic nebo jakékoliv činnosti vykonávané na PC). Během několika dní lze připravit infrastrukturu, software, potřebnou podporu řešení v provozu a tím jednou pro vždy vyřešit nastalou situaci.

Plné využití automatizace vyžaduje, aby organizace změnily, jak přemýšlejí o svých procesech a činnosti potřebné k jejich dokončení. Práce v blízké budoucnosti bude spočívat v jejím rozdělení – pro lidi a pro roboty – a chytré společnosti přistoupí ke každé výzvě nejprve zvážením, nakolik lze pro konkrétní proces využít automatizaci. Organizace tvoří lidi, a je to právě jejich lidská inteligence a tvůrčí práce, která je posouvá dále. Hybridní digitální pracovní síla tak umožňuje firmám být lidštější a úspěšnější než kdykoli předtím!

Co je zapotřebí pro zprovoznění RPA?

  • 2 až 3 hodiny konzultace s expertem obsluhujícím daný proces a 0,5 hodiny s IT specialistou instituce (vše prostřednictvím videokonference).
  • Přístup do testovacího prostředí konkrétních aplikací, respektive do produkčního prostředí.
  • VPN přístup (vývoj a implementace se odehrává vzdáleně).

CHCETE VĚDĚT VÍCE?

Zaujaly vás možnosti RPA? Pokud máte otázky týkající se automatizace procesů ve vaší společnosti, nechte nám váš kontakt a naši specialisté vám rádi pomohou v rámci nezávazné konzultace.

KONTAKTUJTE NÁS


Viktória Lukáčová Bracjunová

Business & New Technologies Products Development Manager
viktoria.bracjunova@soitron.com

Softwarový robot pomáhá firmám pružně reagovat v době pandemie

Viktoria Lukáčová Bracjunová

VIKTÓRIA LUKÁČOVÁ BRACJUNOVÁ

Vykonávají rutinní procesy. Jsou řešením na nedostatek lidských zdrojů. Pracují kdykoliv, mnohem rychleji a přesněji než nejvýkonnější zaměstnanci. Bez odmlouvání provádějí bezobslužně automatické scénáře. A aktuálně výraznou měrou pomáhají porazit koronavirus.

Tentokrát není řeč o zdravotnících, kteří nasazují své životy a veškerou energii do boje proti pandemii viru COVID-19, ale o softwarových robotech. Nejsou to klasičtí roboti tak jak je známe, tedy s lidskou tváří, ani z plastu a nejde ani o ty průmyslové, jde o roboty, kteří svůj život žijí ve výkonných serverech. Odborně se pro ně používá zkratka RPA – robotic proces automation neboli robotická automatizace procesů. Jde o neinvazivní a škálovatelnou technologii s rychlou implementací a návratností.

Mohlo by vás zajímat: Automatizace procesů jako lék na přetížený sociální či zdravotní systém.

Ve stále více konkurenčním prostředí je možnost přizpůsobit se jediným řešením, jak mohou podniky být o krok před svou konkurencí. Aby se dokázaly adaptovat, musí se rychle a efektivně rozhodovat. Až donedávna měli manažeři jen několik cenově nákladných možností, jak řešit problémy s efektivitou; mohli najmout více lidí, koupit řešení třetí strany anebo přizpůsobili svůj systém plánování podnikových zdrojů (ERP).

Robotická automatizace procesů představuje ohromnou příležitost k transformaci procesů, které jsou neefektivní. Díky nim mohou podniky zkrátit vývojové cykly a zvýšit účinnost za daleko nižší náklady. Hlavní výhodou softwarových robotů je jednoduchá a rychlá integrace do stávajících firemních systémů. Prakticky jakýchkoliv – robota umíme skamarádit s nejrůznějšími aplikacemi a softwarem. Trvá to jenom pár týdnů. I v menší firmě se investice zpravidla vrátí do půl roku.

ROI, tedy návratnost investice na zavedení RPA se pohybuje do 6 měsíců, u velkých projektů do 1,5 roku.

Využijte lidskou inteligenci lépe

Mnoho rutinních procesů zahrnující stále se opakující činnosti a pro lidi ubíjející úkoly mohou dělat RPA. Pokud se navíc práce rozdělí mezi roboty a zaměstnance, výsledky mohou být ohromující.

V současné době podniky bojují s nekonzistentní strukturou procesů. Data jsou ukládána do více systémů, což vyžaduje, aby zaměstnanci přesouvali informace z jednoho do druhého, ale také je neustále dokola aktualizovali a ověřovali. Automatizace je v tomto kroku obtížná, protože mnoho systémů nemá API (rozhraní, kterým mohou komunikovat dvě aplikace/systémy mezi sebou a vyměňovat si tak data), která umožňují snadnou integraci. S RPA mohou organizace nastartovat a automatizovat tyto procesy tak, aby fungovaly nejen bez API, ale také bez nutnosti něco měnit. API není totiž nutné. Technologie robotické automatizace procesů je totiž naprogramována tak, že si provede úkony obdobně, jak by to udělala obsluha – na pozadí pracují přímo v různých aplikacích, provádějí validace, kopírování informací, vkládají a přepisují data, otevírají e-maily včetně příloh, reportují, a to vše přesně podle předem nadefinovaného scénáře.

IT správci potom mohou nastavit své RPA platformě optimální počet robotů pro zpracování například reklamací, faktur či onboardingu (příchod a odchod zaměstnanců) apod. Právě při zavedení automatického onboardingu lze ve společnosti ušetřit třeba ročně i měsíc rutinní práce, vyvarovat se chyb a zaručit, že v době nástupu, bude mít zaměstnanec pro výkon své činnosti vše potřebné (notebook, založený e-mail, přístup do ERP apod.). Toho lze snadno dosáhnout v centralizovaném dashboardu, který se připravuje na míru. Podívejte se na příklad, jak jsme společnost Kofola zbavili mechanických prací ZDE.

Pokud oprostíme zaměstnance od rutinních procesů, mohou se věnovat jiným efektivnějším činnostem, které vyžadují hlubší myšlení nebo se mohou soustředit na vytváření budování vztahu se zákazníky.

Co RPA přináší?

  • ZVÝŠENÍ PRODUKTIVITY
    RPA systém je schopen řešit úkoly kdykoliv 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
  • SNÍŽENÍ NÁKLADŮ
    Zavedení RPA do procesů snižuje operativní náklady, šetří hodiny vykonávané práce.
  • ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY ZAMĚSTNANCŮ
    Zaměstnanci se nemusí věnovat procesům s nízkou přidanou hodnotou, ale mohou se věnovat procesům, které si vyžadují více pracovní kreativity.
  • ŠKÁLOVATELNOST A EFEKTIVITA
    RPA pomůže v organizaci lépe zvládnout nápor práce či sezónní výkyvy.
  • SNÍŽENÍ CHYBOVOSTI A VARIABILITY
    RPA zvyšuje kvalitu zprocesování transakcí. Rovněž sníží variabilitu procesu na minimum.
  • ZLEPŠENÍ ZÁKAZNICKÉ ZKUŠENOSTI
    RPA zefektivní a urychlí komunikaci či zpracování požadavků, zvyšuje spokojenost zákazníků.

CHCETE VĚDĚT VÍCE?

Zaujaly vás možnosti RPA? Pokud máte otázky týkající se automatizace procesů ve vaší společnosti, nechte nám váš kontakt a naši specialisté vám rádi pomohou v rámci nezávazné konzultace.

KONTAKTUJTE NÁS


Viktória Lukáčová Bracjunová

Business & New Technologies Products Development Manager
viktoria.bracjunova@soitron.com

I malé automatizace mohou v době krize vést k velkým výnosům

Viktoria Lukáčová Bracjunová

VIKTÓRIA LUKÁČOVÁ BRACJUNOVÁ

Mohlo by se zdát, že aktuální situace s celou řadou omezení a nejistot příliš nenahrává investicím a zavádění nových postupů. Faktem ale je, že robotická procesní automatizace (RPA) může řadě firem v této nelehké době ulehčit jejich práci a dopřát zaměstnancům alespoň částečný oddech.

V současnosti musí nejen podniky ale dokonce celé obory přejít do značně improvizovaného režimu práce. K dlouhodobému problému s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců se nově přidala velká poptávka po celé řadě služeb a informací. To s sebou přineslo neplánovaný nárůst práce a značný nápor na některé podniky jako jsou e-shopy či zdravotnická zařízení a jejich kontaktních center. Už tak vytížení zaměstnanci jsou ještě více zavaleni prací.

Každodenní realita spojená s řadou omezení postavila firmy před ne zrovna příjemnou pravdu. Zabezpečení kritických firemních procesů je ve chvíli, kdy část zaměstnanců není dostupná ať už kvůli nemoci, karanténě nebo ošetřovnému, často tím jediným, co firmy dokáží zajistit. Nastalá situace přitom pravděpodobně nebude mít krátké trvání a zároveň je dlouhodobě neudržitelná. Je tedy nutné, aby společnosti přehodnotily své krizové plány, identifikovaly kritické procesy a do budoucna zajistily jejich fungování i v případě podobných výpadků a problémů.

Dobrým řešením v takové situaci je možnost automatizovat některé zaběhnuté firemní procesy, které v podstatě brzdí zaměstnance nebo jim neumožňují dělat důležitější či kreativnější práci. Podniky mohou dosáhnout dobrých výsledků ve chvíli, kdy rozdělí jednotlivé úkoly mezi roboty a zaměstnance tak, aby využili silné vlastnosti obou těchto skupin.

Nespornou výhodou RPA je možnost nasazení specifických řešení na dálku. Zástupce společnosti vůbec nemusí zákazníka navštívit, a přesto je možné během několika dnů až týdnů ve firmě rozběhnout nově zautomatizovaný proces. Navíc robot značně ulevuje od opakující se činnosti a díky němu mají zaměstnanci čas na kreativní práci. Pojďme se podívat na pár scénářů, které nastiňují možnosti využití RPA v praxi.

Softwaroví roboti, kteří nepotřebují lidskou asistenci (unattended automation)

V tomto případě probíhá práce softwarových robotů bez jakéhokoliv dohledu nebo podpory obyčejných zaměstnanců. Jednoduše řečeno zadáte do programu data, která chcete zpracovat a software s nimi bude pracovat na základě naučených postupů tak, jak potřebujete. Dobře to funguje například ve finančním sektoru a dalších oblastech, kde zaměstnanci běžně zpracovávají formuláře, faktury a dalších dokumenty, ze kterých je třeba data převádět často do několika různých systémů a následně je manuálně upravovat a schvalovat v případě změn. Při nasazení RPA v takovém případě může veškerou práci zastat softwarový robot, zatímco zaměstnanci mají více času věnovat se například rozvíjení dobrých vztahů s klienty.

V některých situacích je lidská asistence třeba před zahájením činnosti, typicky v případě vkládání dat do softwaru. Zde je sice třeba zapojit zaměstnance, aby nahrál všechny důležité dokumenty, nicméně pomalou manuální práci už za ně dokončí robot. O tom, co všechno robot dokáže a jak ulehčuje práci člověku si můžete přečíst v článku Robot dělá člověk méně robotem.

Existují samozřejmě i občasné případy, které vyžadují lidský úsudek. Příkladem může být finanční oddělení velké firmy, na které denně přichází řada faktur v nejrůznějších formátech, od papírových po elektronické. Při použití technologie OCR (Optical Character Recognition) a machine learningmůže softwarový robot přečíst tyto faktury a vybrat nejdůležitější data k dalšímu zpracování. V některých případech robot nerozpozná určitá data a upozorní zaměstnance na nesrovnalost, při které potřebuje jeho schválení a pomoc.

Spolupráce robotů a lidí (attended automation)

Softwaroví roboti ale nemusí nutně pracovat bez přítomnosti zaměstnanců. Typickým příkladem vhodné automatizace je spojení RPA s pracovníky call center a informačních linek. V běžné situaci musí často zaměstnanec nechat zákazníka čekat na lince, zatímco v počítači vyhledává informace, ověřuje nová omezení nebo si píše poznámky. Při zapojení RPA do této situace může vyhledávání místo zaměstnance převzít robot, který mnohem rychleji projde všechny dostupné systémy a databáze a připraví vhodné podklady pro pracovníka, který se mezitím může naplno věnovat klientovi. To snižuje stres uvalený na zaměstnance a zároveň zlepšuje zákaznickou zkušenost s informační linkou.

Práce v tandemu se softwarovým robotem je možná především ve chvíli, kdy je možné RPA napřímo propojit s databázemi informací nebo systémem skrz API.

CHCETE VĚDĚT VÍCE?

Zaujaly vás možnosti RPA? Pokud máte otázky týkající se automatizace procesů ve vaší společnosti, nechte nám váš kontakt a naši specialisté vám rádi pomohou v rámci nezávazné konzultace.

KONTAKTUJTE NÁS


Viktória Lukáčová Bracjunová

Business & New Technologies Products Development Manager
viktoria.bracjunova@soitron.com

 

Reakce na kybernetické incidenty v době pandémie Covid-19

BEZPLATNÁ POMOC PRO ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ

V situaci, které dnes čelíme bez výjimky všichni, považujeme za nejdůležitější zajistit nepřetržité fungování zdravotní péče. Ta je zkoušena nejen náporem pacientů v důsledku pandemie, ale také kybernetickými hrozbami.

13. března 2020 ohrozil kybernetický útok ve Fakultní nemocnici v Brně nejen její IT systémy, ale jejich znefunkčněním i veřejné zdraví všech občanů. A to právě v době, kdy jsme na zdravotní péči odkázáni více, než kdykoliv předtím. Vypořádat se ve vlastní režii s rozsáhlým útokem na IT není vůbec jednoduché ani za běžného provozu, a výrazně složitější během mimořádné situace, které jsme všichni svědky.

Proč chceme pomoci?

Disponujeme odbornými znalostmi, zkušenostmi a odhodláním pomoci v krizových situacích způsobených kybernetickými hrozbami a útoky. Během mimořádné situace, v jaké se poskytovatelé zdravotní péče dnes nacházejí, vnímáme jako naši občanskou povinnost jim poskytnout takovou pomoc bezplatně.

Jak chceme pomoci?

Poskytovatelům zdravotní péče, nemocnicím, testovacím laboratořím a dalším zdravotnickým zařízením jsme připraveni poskytnout bezplatně odborné poradenství a realizaci opatření vedoucích k odstranění situace způsobené kybernetickým incidentem, 24 hodin denně, po celou dobu trvání mimořádné situace způsobené pandemií COVID-19.

CO DĚLAT, KDYŽ JSTE ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ A STALI JSTE SE OBĚTÍ KYBER ÚTOKU?

Kontaktujte NárodnÍ centrum kybernetickej bezpečnosti SK-CERT  

+421 2 6869 2915, incident@nbu.gov.sk

Využijte 24/7 bezplatné poradenství a pomoc od Void SOC

+421 2 5822 4110

STÁHNOUT PDF

MÁTE OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE KYBER BEZPEČNOSTI?

Pokud máte otázky týkající se kybernetické bezpečnosti, rádi vám pomůžeme. Poraďte se s našimi odborníky.

KONTAKTUJTE NÁS

Serverovna, do které zatéká, nebo přetížená síť. Jak (ne)má vypadat IT ve zdravotnictví.

IT expert Soitronu: Některé nemocnice samy otevírají dveře hackerům.

MARTIN ČAPRNKA ve spolupráci s redakcí Soitron

O tom, jak by mělo vypadat moderní IT v nemocnici a jak ho vybudovat i s omezeným rozpočtem, jsme si popovídali s IT expertem společnosti Soitron Martinem Čaprnkou.

Řada nemocnic dnes bojuje s nedostatkem lidí nebo rozpadajícími se budovami. Jak jsou na tom IT záležitosti v porovnání s podobnými starostmi?

Velmi podobně. Když vidíte staré, nevyhovující budovy, ve kterých nemocnice často sídlí, bývá v podobném stavu i jejich komunikační infrastruktura. Často to vypadá jako před 20–30 lety. Problémy se jenom látají, personál nemá čas nebo peníze na to, aby provedl celkovou obnovu, kterou by si komunikační infrastruktura zasloužila.

Jak tedy vypadá IT infrastruktura v typické slovenské nemocnici?

Viděl jsem jich několik. Některé byly v dost žalostném stavu. Zažil jsem, že kotelna vypadala líp než místnost, kde byly umístěná datová a telekomunikační zařízení. Stěny byly pokryté plísní a do místnosti zatékalo, takže bezvýpadkovost tam nešlo zaručit. Často bývají poddimenzované rozvody, ať už elektrické nebo datové. Byl jsem v jedné nemocnici, kde by případné umístění dalšího bezdrátového přístupového bodu vyžadovalo rozsekání půlky budovy.

Představme si, že jsem ředitel a rozhoduji se, na co dám peníze. Jaký přínos má investice do IT infrastruktury například v porovnání se školením lidí, rekonstrukcí prostor a podobně?

Na to se můžeme dívat z různých pohledů. V první řadě musím vědět, co mám zajistit pro pacienty a lékaře – mám třeba přenosný rentgen a chci hotový snímek někam poslat nebo potřebuji evidovat pacienty, ukládat informace a podobně. To jsou služby, které chtějí nemocnice poskytovat.

Druhou rovinou je udržení zařízení v chodu. Na to je nutné brát ohledy, už když infrastrukturu stavím. Pokud dojde k nějakému výpadku, musím být schopný udržet v provozu aspoň kritické systémy, jejichž funkčnost může být závislá na infrastruktuře – například monitorování pacientů.

No a nakonec je tady bezpečnost. Kybernetické útoky se nevyhýbají ani nemocnicím. Síť by proto měla být od základu vybudovaná tak, aby byla bezpečná. Tato problematika je samozřejmě komplexnější a bezpečnost se nemá řešit jen na téhle „vrstvě“. Čím víc se ale v tomto směru zanedbá, tím jednodušší bude útok – komunikační infrastruktura je totiž základem pro všechny ostatní systémy.

Už dnes mají některé nemocnice WiFi. Jsou data pacientů v bezpečí?

Některé nemocnice jsou v tom napřed, mají nasazenou segmentaci a používají zabezpečené samostatné sítě – tu, do které se může návštěva nebo pacient připojit a tu, do které se běžný člověk nedostane, aby byla citlivá data chráněná. 

Někde je to samozřejmě naopak. Řada středisek používá zařízení, která běžně koupíte v supermarketech. Taková bych si já nedal ani domů. Záplaty se na ně buď nevydávají, nebo se vydávají až po roce. Tím se otevírají příležitosti pro potenciální útočníky. Nemluvě o tom, že pokud je WiFi navržená a nainstalovaná neodborně, vůbec neslouží svému účelu. Proto se často stává, že i když je v nemocnici WiFi, nedá se k ní připojit, protože ji nikdo nepřizpůsobil pro velký počet uživatelů.

Můžou na WiFi fungovat i lékařské přístroje?

Jistější je připojit je kabelem. Ale zařízení, která například nemonitorují pacienty, určitě můžou běžet i na bezdrátové síti. Třeba ta, která pomáhají při obslužných pracích, jako je automatický podavač léků. Ten díky připojení k WiFi sleduje, jaké léky pacient bere a sám mu je nachystá. I kdyby takový systém vypadl, nebude to kritické. Personálu ale urychluje práci.

Typickým příkladem využití WiFi může být lokalizování přenosných přístrojů, jako jsou rentgeny, sonografy a podobně. Personálu to umožňuje rychle zjistit, kde se jaký přístroj nachází a jak ho co nejrychleji dostat tam, kde je potřeba. A to ušetří další čas.

S jakými nejčastějšími IT problémy se setkáváte?

Poddimenzování sítě nebo přenosové kapacity, tedy případy, kdy nové zařízení ani nebylo kam připojit. Druhým velkým problémem je bezpečnost, o které jsme už mluvili. Při budování systémů často chybí kontinuita – jakmile odejde vedoucí IT, nikdo neví, jak jsou věci postavené. Častým problémem bývá i chybějící zdvojování – u kritických prvků, na kterých je závislá veškerá komunikace, nejsou instalované dva zdroje nebo nejsou vybudované dvě fyzické cesty, takže v případě výpadku všechno spadne.

Dokáže svoji IT infrastrukturu zásadně vylepšit i nemocnice s omezeným rozpočtem?

Ve státních nemocnicích je to asi těžké, ale v soukromých se s tím počítá. Samy se chtějí odlišit od toho, jak to tady roky fungovalo a postavit nemocnici moderně. IT infrastruktura se dá vybudovat za rozumné peníze. Vidíme to hlavně na soukromých nemocnicích, se kterými jsme spolupracovali.

Kdybych byl ředitel, který o to má zájem, čím bych měl začít?

Auditem. Nejdřív je potřeba podívat se na budovu a zjistit, jestli mám vhodné prostory. Pak se řeší, co vlastně nemocnice poskytuje – jak mám rozdělená jednotlivá oddělení, jak spolu mají komunikovat, jaké služby pacientům nemocnice zajišťuje a kde do toho všeho vstupuje datová komunikace. Po zmapování celé nemocnice následuje plán budování infrastruktury od nuly až po konečný stav a potom ji už můžu začít stavět jako kostky.

Dá se to dělat i po částech?

Určitě ano a většinou to tak opravdu je. Ideální je mít to celé naráz, ale obvykle si nemocnice určí, které části jsou kritické. Těmi se potom začíná. Někdy jsou to investice i na 5 let, ale pokud se nemocnice chce někam dostat, musí odněkud začít. Koneckonců, když už jednou pořádně vyřešíte nevyhovující prostory nebo strukturovanou kabeláž, budou fungovat hned, ale zároveň budete mít připravenou půdu i do budoucna.

Kde na Slovensku najdeme příklad nemocnice s dobrou IT infrastrukturou?

Velmi dobrým příkladem jsou nové soukromé nemocnice. Protože jsou nabité technologiemi, museli jsme v nich vybudovat mimořádně stabilní a bezpečné sítě jako třeba v nemocnici nové generace v Michalovcích.

Dobré příklady ale najdeme i u některých státních nemocnic, kde se investovalo víc. Prošly rekonstrukcemi a někde vyrostla i kompletně nová oddělení, která vypadají jako ze seriálu Dr. House. A velmi rád říkám, že se to děje po celém Slovensku.

Martin Čaprnka

Network Presales Team Leader

martin.caprnka@soitron.com